Naše příjmení

Určitě jste se již někdy zamysleli ,,Odkud to jméno mám - co znamená?" nebo jste od někoho dostali vizitku a nevěřícně jste kroutili hlavou: ,,Jak k tomuto jménu mohl přijít?". Vybral jsem proto z knihy Antonína Kotíka ,,Naše příjmení" z roku 1894 (vydáno v Praze tiskem Eduarda Beauforta - nákladem vlastním) některá častá či zajímavá jména a cituji jejich původ tak, jak to popisuje p. Kotík. Ze stovek jmen, která tato kniha obsahuje jsem vybral několik desítek - zkrátka ta, která mi nějak ,,padla do oka" při prohlížení rejstříku. Jedná se o jména převážně česká (některá s německým vlivem). Často jsou vysvětlení jen velmi krátká a prostá, protože nevíme, jaký měl předek přesný vztah k věci, po které byl pojmenován. Můžeme se jen domnívati - ale budiž tato stránka alespoň prvním klíčem k těmto domněnkám. Kde je psáno, že se jedná o jména osobní, tyto dnes nazýváme jmény křestními. Takže...

Adamec - odvozeno od jména Adam, původu hebrejského 

Adamovský - jméno od města Adamov, tzv. jméno původu místního

 

poznámka ke ,,jménům místním": ,,Známo jest, že předkové naši stavu panského a rytířského ku jménům svým osobním příbírali přídomky od sídel a statků svých. Přídomky ty nebývaly stálé; neboť jakmile ten onen pán nebo vladyka sídlo své změnil anebo statek, po němž příjmení nesl, prodal, nazývati se počal dle sídla nebo statku nového. Teprv později příjmení tato se ustálila a zůstala rodu, i když nedržel zboží, po němžto měl jméno. Větším dílem přídomky takové utvořeny byly ze jména statku příponou -ský. Mnohé z rodů takových však zchudly a statku žádného nemajíce, přece příjmení po něm podržely. K těm pak druží se jiné rodiny stavů nižšších, jež prostě po jménu osady se jmenují, ze kterého původ svůj vzaly. ..." 

Aksamít - odvozeno od oděvu či látky 

Aleš - odvozeno od německého Albrecht 

Ambrož - příjmení původu řeckého 

Andrássy - maďarským způsobem Ondráš, tedy Ondřej z řeckého Andreas 

Andrejs - z Ondřej od řeckého Andreas 

Augusta - od Augustin, jméno latinské 

Babák - původ osoby ze svazků rodinných pocházející 

Babický - jméno místní, od Babice 

Bach - snad název osadní (Bašnice, Baština...), dále znamená něco nadutého, vypouklého, sr. něm. Bauch 

Bajer - kdo mnoho bájí (lže) 

Bajza - taktéž, co Bajer ap. 

Bakala - od bakati = fákati, odtud v dětské mluvě bakaný, bekaný = zamazaný. Osada Bakov 

Balaban - znamená tlachala, žvanila (kmen slova ,,blab" i v ruštině a srbštině rozšířený) 

Baloun - kmen ,,bal" znamená něco naditého a je společný větštině i němčině 

Baltus - od Balthazar, původu perského 

Barák - sídlo člověka (pozn.: jak prosté...) 

Barták - od Bartoloměj, původu hebrejského 

Bartoš - stejné jako Barták 

Bartoš - stajné jako Barták, navíc jméno místní od Bartošovice 

Barvič - od živnosti řemeslné a obchodní (a zlatinilé Barvitius) 

Bašta - baštiti = jísti s určitou labužností, dále viz jméno Bach 

Baťa - znamená ve všech jazycích slavanských, ve kterých se jméno to zachovalo, vlastně otce; v staré češtině tak miláčka (,,Uzel myrty batík můj mně" <miláček můj>: Šalamounova píseň v nejstarším překladu bible 

Baudyš - od Budislav (,,buď slavný), jméno domácí 

Bednařík - od Bednář, koncovky -řík, -rek znamenají vlastně (na Moravě) tovaryše neb učedníka toho řemesla 

Bednář - řemeslnná činnost 

Bém - původ německý (Böhm) 

Beran - od zvířete čtyřnohého (či od povahy) 

Berchtold - od Berthold, jméno německé dalo vznik příjmení (dále Pertold atd.) 

Berka - od Bernard, jméno nemecké nebo lépe snad odvozovati od ,,ber-u", tedy kdo rád beře 

Bezděk - od vlastnosti duševní, tedy bez díky, t.j. nevolný, neochotný. Osadní jméno Bezděkov, dále Bezdečín 

Bláha - od slovanského jména Blah 

Blažek - stejně jako Bláha 

Bobek - příslušenství stromův a bylin 

Bočan - ptactvo (slovenky bocian = čáp) 

Bondy - od Bonifác, jméno latinské 

Borovský - místní jméno, od Borová 

Boura - od slova bouřiti (bouřka nebo též člověk buřič) 

Brož - od Ambrož, původu řeckého 

Brukner - od bruk, tedy bručeti 

Březina - od krajiny (v níž patrně rod bydlel) 

Budinský - jméno místní, od Budína 

Bulis - význam od něčeho kulatého, nadělaného (bulík = buclatý = bulatý) 

Buzek - stejné jako Baudyš 

Cach - od ,,cachati se" (vytahovati se) 

Calda - od názvu potraviny, jídla 

Cibulka - jednoduše od zeleniny (snad ji pěstoval, snad ji měl rád...) 

Cigánek - tzv. příjmení krajinské a národní.

 

Pozn.: ,,Přistěhoval-li se někdo do osady z jiné krajiny nebo z cizí země, lid domácí, nevěda, jak jinak jej nazývat, přezval jej jménem jeho původu, kteréž potom zůstalo i jeho potomkům, a tak povstala příjmení ze jmen krajinských a národních". 

Cimbura - od Cimburka (obec, tedy zřejmě bydliště předka) 

Císař - stav panský (spíše však jen přezdívka, jako vtip) 

Cupák - od ,,cupati" 

Čacký - od ,,čado" (dítě), tedy dětský, mladistvé neb jaré mysli 

Čada - od konání, činění, v tomto případě od čaditi 

Čák - od čekati, potažmo sekati, bíti (čakan = hůl) 

Čapek - od čapěti, čupěti = skrčeně seděti 

Čapka - od části oděvu 

Čechman - podobné ,,čerchman", čerch jest černý (= čert) 

Čepek - nářadí sklepní a pivovarské (čep), dále část oděvu (čepec) 

Čuba - čub jest chocholka (na hlavě) 

Dačický - jméno místní, od Dačice 

Dalibor - ,,v dáli bojující", složené staročeské jméno 

Danda - od Daniel, jméno hebrejské 

Dobiáš - od Tobiáš, jméno hebrejské 

Dobner - od dobný = vhodný 

Dobrovolný - dle duševní vlastnosti 

Dobrovský - jméno místní, Dobrová nebo Dobrovice 

Doktor - dle příslušnosti ke stavu učenému 

Dolejší - snad ten, kdo bydlí dole 

Dragoun - stav vojenský, snad předek sloužíval u dragounů 

Drahan - jméno osadní/místní, od Drahovice, Drahov... 

Dražan - od Dražice (obec) 

Drda - od dráti, = drta, odtud drtiti 

Drozd - od ptactva 

Duda - dudati, hráti na dudy, vydávat zvuky 

Dufek - od českého jména Duchoslav (slaviti ducha) 

Důra - od osobního jména ženského 

Dušek - viz Dufek 

Dvorský - dle bydliště, pocházel ze dvora 

Eliáš - od osobního jména původu hebrejského 

Elznic - německé jméno Olešnice (jméno místní) 

Fabera - od latinského jména osobního Fabian 

Fafílek - člověk ztřeštěný 

Fajnor - německého původu, od Feinohr 

Faltus - od osobního jména latinského Valentin 

Fendrych - německého původu, od Fähnrich 

Fica - člověk lehkomyslný 

Filip - od osobního jména řeckého Filip 

Fojt - na Moravě a ve Slezsku to stejné, co v Čechách rychtář, z něm. Vogt, tedy stav úřadu veřejného 

Foltýn - od osobního jména latinského Valentin 

Forman - závozník, tedy živnost 

Fryč - od osobního jména německého Frydrych 

Gajdoš - živnost umělecká 

Galaš - od milý (gala), příbuzno osobní jméno Havel (z lat. Gallus), tedy např. galánka (milá), gach v polštině znamená milovník, potažmo v češtině hoch je tvořeno od hol (holec) 

Grégr - od osobního jména Řehoř, kt. se píše a říká místo Hřehoř, jež povstalo z řeckého Gregorius 

Hajský - označuje bydliště, tedy z háje 

Hálek - viz Galaš, doplněno o skutečnost, že ,,hála" říká se dítěti od 10-15 let 

Halík - viz Hálek a Galaš 

Hampl - od německého Hammel, dříve Hampel 

Hanák - viz Cigánek 

Hanzlík - od osobního hebrejského jména Jan, prostřednictvím latinského Joannes a německého Hans 

Harach - od harašiti, dělat hluk (harant - dítě, kt. tropí hluk) 

Hašek - viz Hanzlík, nebo viz Halík (není jasné) 

Hejl - ptactvo (hýl) 

Hejna - z něm. Heinrich (tedy Jindřich) 

Heřman - od německého osobního jména Herman, kt. zdomácnělo jako české osobní jméno Heřman 

Hlaváč - náleží do třídy nápadných tělesných vlastností 

Hlinka - odvozeno od nerostů (zde potažmo hlína) 

Hobza - staročeské ,,hobezně" znamená ,,hodně" (množství), třída duševních vlastností 

Homola - dnes známe slovo mohyla (přesmyk z homola), vztah ke krajině, kde předek bydlel 

Horníček - třída živností řemeslných a obchodních 

Hořejš - bydliště na hoře (nahoře) 

Houška - nářádí hospodářské, houřva je také starý výraz pro skrblíka 

Hradil - obvyklá činnost 

Hrudička - viz Hlinka, také však vztah k potravinám 

Hudec - živnost umělecká 

Hurych - v sanskrtu ghur=řev, potažmo zhurta, tedy přenesenř např. člověk se řvavým hlasem 

Husák - řadí se do jmen se základem od zaměstnání zemědělského 

Hustoles - označení dle bydliště předka 

Hyhlík - ten, kdo se směje (hi hi hi) 

Hykš - od hýkati, křičeti, Hýka odpovídá ruskému Gika 

Cháb - zevnějšek člověka (chabý), též jméno místní Chab, Chaby, Chabory... 

Charvát - viz Cigánek, dále ,,charvati se" = brániti se 

Chládek - snad ten, kdo žil v chládku či jej měl rád (neujasněno) 

Chocholoušek - řadí se do třídy nápadných tělesných vlastností 

Ingryš - viz Cigánek, neboť Uher (Maďar) je původně Unger v polštině Wegier, odtud dále Ingryš 

Ivánek - od východoslovanské podoby jména Jan, tedy Ivan 

Jabůrek - podobno Javůrek (malý javor), příslušnost k třídě jmen odvozených od keřů a stromů 

Jakeš - od hebrejského osobního jména Jakub 

Jambor - tak sluje veliký žaludek (něm. Wampe, Wanst) 

Janda - viz Hanzlík 

Janek - viz Hanzlík 

Jareš - od osobního jména Jaroslav (,,jaře" tedy brzy ,,slavný" anebo ,,slavný svou jarou (veselou) povahou) 

Jindra - viz Hejna 

Jirák - odvozeno od osobního jména Jiří, které je z řeckého Georgios 

Jirásek - viz Jirák 

Johánek - viz Hanzlík 

Jousa - z hebrejského osobního jména Josef 

Jurášek - viz Jirák 

Kabrhel - od hebrejského osobního jména Gabriel 

Kačer - ptactvo (vztah neznámý) 

Kadečka - vztah k nářadí kuchyňskému 

Kadlec - snad vztah ke ,,tkadlec", tedy druh řemeslníka 

Kafka - ptactvo, vztah neznámý 

Kaláb - moravské kalabisovať = klábosit, litevské kalba = řeč 

Karafiát - vztah ke květinám a bylinám 

Karel - snad původu německého jako osobní jméno, ale může se také vykládati jako staré české karel = malý člověk 

Karpíšek - kořen kar/kr má význam ,,malý", zakrslý, krátký, ,,krpatý", (krysa = malé zví?e),tedy Karpíšek souvisí s velikostí     člověka 

Kašpar - původně osobní jméno perského původu 

Klíma - odvozeno z osobního latinského jména Klement 

Kloub - souvisí s nápadnou tělesnou vlastností člověka 

Klus - od časté činnosti (klusati) 

Knižák - člověk patřící do stavu učeného (možná myšleno vážně, možná vtipem) 

Knotek - souvislost s nářadím domácím 

Kocman - kořen ,,koc" je z téhož kmene jako kac, kocel, kočka, má tedy zřejmě vztah ke chlupům (také jako kořen ,,kuč" u jména Kučera atd., kacabajka = ženská chlupatá kazajka) 

Kodet - příbuzné s Kodeš, tedy sloveso ,,kodásati" = žvaniti, tlachati 

Koldinský - jméno místní, obec Koldín 

Kolísko - nářadí hospodářské 

Komzák - nejbližší výklad je v luž. srbštině, kde se doposud nalézají slova komda či komuda, tedy pozůstatky zaniklého slovesa ,,komac", které znamenalo otálení, odtud tedy Komzák, Komet, Koman... znamenají otáleče. 

Kopecký - podle místa bydliště, člověk žijící v kopcích 

Korda - korý člověk = člověk tvrdý, drsný 

Kořínek - vztah k příslušenství stromů a bylin 

Kostohryz - složenina, jejíž význam není jistý 

Kotík - může pocházet ze slovanských jmen osobních Chotěbor, Chotěbud, Chotěmír, ale také může mít vztah ke ,,kotiti" = káceti a také ke zvířeti kočce (kotě) 

Kotrba - kmen ,,kad" znamená něco huňatého, chlupatého (střídají se hlásky ,,k , h, ch" - tedy něm. hund = chlupaté zvíře, chundelatý, kudrnatý atd.) 

Kouba - od hebrejského osobního jména Jakub 

Kouřil - častá/obvyklá činnost, jejíž vtah k člověku nemůžeme přesně doložiti 

Krampol - krampati = chrámati, křápati 

Krása - jednoduše vztah k vnějšku vůbec 

Krejča - vztah k živnosti řemeslné (krejčí) 

Krejzek - viz Karpíšek 

Krška - viz Karpíšek 

Křivánek - vztahuje se k ptactvu (snad skřivan) 

Křižík - od jména Kříž, které naši předkové hojně užívali jako jména křestního 

Kučera - viz Kocman 

Kudlák - slovní kmen ,,kud - kad", viz Kotrba 

Kupecký - živnostenský pomocník 

Kužel - domácí nářadí (vztah k tkaní) 

Kytlica - vztah k šatu, neboť kytle či kytlice = šat na přikrytí kýt 

Lábus - souvisí se slovem ,,labužný", podobný základ v něm. slově laben 

Lada - od osobního jména Ladislav, tzn. ,, jenž slyne svou ladou", tj. milostný, ,,ladný" 

Lánský - místní jméno, obec Lány 

Lipský - místní jméno, obce Lípa, Lipí 

Lódl - hanlivý nazev (přeneseny z němčiny)  pro loden - plášť a bavlněná látka (původ zhruba 12. st.). 

Ludvík - odvozeno od německého jména osobního Ludvík 

Lukeš - od latinského osobního jména Lukáš 

Matějů - od osobního jména hebrejského původu Matěj 

Matoušek - viz Matějů 

Melichar - původně od osobního jména hebrejského původu Melichar 

Menšík - vztahuje se zřejmě k zevnějšku člověka 

Měšťánek - od bydliště či původu člověka (z města) 

Míka - od dříve oblíbeného osobního jména původu řeckého Mikoláš 

Miksa - viz Míka 

Minařík - zřejmě od řemesla mlynář (podobné Mlynířík, potažmo Mynářík a konečně Minařík) 

Mišák - od osobního jména hebrejského původu Michael 

Mládek - od zevnějšku člověka vůbec 

Moravec - viz Cigánek 

Mynář - evidentně od řemesla mlynář, vypuštění ,,l", viz Minařík 

Náhlovský - jméno místní, od obce Náhlov 

Nedvěd - podobnost či vztah ke zvířeti medvěd (jména Medvěd, Nedvíd, Nedvídek...) 

Němec - viz Cigánek 

Nevole - jméno osadní/místní, od obce Nevolice 

Novák - člověk, který byl někde nový (např. se přistěhoval), též osadní/místní jméno Novákovice 

Nový - viz Novák 

Osolsobě - jméno složené, jaký však mělo vztah k člověku, který ho dostal není jisté (podobně jako Nejezchleb ap.) 

Pač - souvisí se slovem páčiti, dále páka, také osadní/místní jméno od obcí Pačín, Pačiny, Pačejov 

Pařízek - vztahuje se k tídě jmen, kt. se zakládají na příslušenství stromů a bylin 

Pásek - od slovesa pásti, též od části oděvu 

Pávek - odvozeno od ptactva, páv 

Pecha - zřejmě od osobního jména řeckého původu Petr 

Peterka - viz Pecha 

Pípal - příbuzné se jménem Pípek, ten, kdo mluví pípavým hlasem, osadní jméno Pipice 

Pithard - příbuzné se jménem Pitha = piják, osadní jméno Pitkovice 

Plachta - nejasná souvislost předka s věcmi plaveckými a rybářskými 

Plhák - příbuzné se jménem Plha, které je od slovesa s předsuvným š = šplhati, nap?. souvislost i se slovy pluh, plaz či plž 

Podlipný - ten, kdo byldel pod lípou 

Pochylý - člověk schýlený (osadní jméno Chylice) 

Procházka - člověk, který se rád prochází 

Raboch - viz Ráb, dále výhrůžka ,,dám ti na raboch" znamenala: ,,Přičtu ti to na vrub" 

Ráb - souvisí se slovem rubati = sekati 

Randula - člověk hřmotný, veliký, silný, dělající rámus 

Remek - podobně jako Remeš, Reman... k rem-tati = hrýzti, hlodati 

Rohan - vztahuje se ke třídě jmen odvozených od souvislosti se zvířaty čtvernohými 

Rosák - místní jméno, od obce Rosice 

Ryšavý - od tělesné vlastnosti (barva) 

Řehoř - viz Grégr 

Řehořek - viz Grégr 

Řičák - osadní jméno Řičany, dále souvislost se slovesem řičeti 

Ričař - viz Řičák 

Sasínek - viz Cigánek 

Sedlák - jednoznačně příslušník stavu selského 

Severa - dle bydliště, člověk žijící na severu 

Schánilec - místo Sh. užito Sch., tedy vztah ke slovesu ,,sehnat" 

Smetana - jednoduše vztah k potravinám 

Sobek - od osobního česko-polského jména Soběslav, přibližného významu ,,sám sobě slavný" 

Spilka - spadá do jmen odvozených od nábytku a nářadí sklepního a pivovarského 

Staněk - slovanské jméno osobní, zvláště u Poláků oblíbené, odvozeno od Stanislav = ,,jenž se stane slavným" 

Starch - vztahuje se k vnějšku člověka vůbec (starý) 

Stoklasa - vztah předka k ,,semeninám a zelenin?" 

Suchánek - viz Starch 

Šaman - náleží ke slovesu šámati = choditi tahaje nohy po zemi 

Šeba - náleží k osobnímu jménu řeckého původu Šebestián 

Šejda - křivě choditi ve mravním smyslu 

Šmidrkal - šmidrkati = smyčcem (šmitcem) na housle vrzati 

Špáta - příbuznost se jmény Špatný, Špatenka... řazeno do vlastností duševních 

Štěpánek - z řeckého osobního jména Stephanos 

Švejk - kořen švej = šují = levý, křivý, kosý, nepravý 

Tejc - od tejceti = běhati, těkati 

Těsnohlídek - složenina, snad místo Teskno-... 

Tomsa - od hebrejského jména osobního Tomáš 

Tuček - odvozeno od zevnějšku vůbec 

Týl - náleží do třídy jmen odvozených od nápadných tělesných vlastností 

Vaculík - odvozeno od starého českého jména Václav, tedy ,,váce" (více) ,,slav" = více slavný 

Vach - viz Vaculík 

Vančura - viz Vaculík 

Vaňhal - viz Vaculík 

Vejvoda - člověk vyvedený, náleží k vyváděti (Nevejvoda je člověk ,,nevyvedený", jenž si dá těžko něco vymluvit a jehož nelze z klamného přesvědčení vyvésti) 

Vidim - osadní jméno od obce Vidim 

Vitice - viz Vít, též vitice = svíce 

Vít - je zřejmě starým osobním jménem slovanským (vít značí světlo) 

Voborník - dle svého bydliště, tedy z obory 

Voborný - člověk, který odvozuje své jméno od bydliště (v oboře) 

Vojta - od osobního jména Poláků a Čechů Vojtěch, ,,těšitel voje" nebo ,,útěcha vojska" 

Vokolek - ten, kdo okolkuje, otálí 

Volný - snad od vlastnosti duševní nebo od jmen osadních/místních Volenice, Volenov... 

Vrána - ptactvo, od vráti = tlachati, žvaniti, lháti 

Vykus - kdo dělá povyk 

Zábrodský - bydliště za brodem 

Zadák - zřejmě dle bydliště 

Zilvar - viz dodatek 

Zukal - zukati = vrzati 

Zvík - od slova zvuk (dříve zvík) 

Žižka - od německého osobního jména Zikmund

Dodatek A. Kotíka:

Rozprava zde přítomná měla přitom mimo jiné také ten účel, objasniti a vysvětliti temný někdy smysl toho onoho příjmení. Záhadnými zůstávají následující, jež příštím skoumatelům se odkazují: Dapita, Fejral, Firkušný, Fitera, Fornůsek, Hirlkuš, Irluk, Klaška, Kýra, Kejř, Kýral, Kyrášek, Kyrián, Minkus, Mitíska, Nejč, Nolč, Plucnar, Porteš, Portych, Portík, Somolík, Šonka, Šondera, Šondra, Tunhorný, Vospět, Zilvar, Zilvan.

Pokud jste nenašli, co jste hledali, obraťte se buď na seznam další doporučené a příbuzné literatury nebo sami hledejte v knihovnách.