Saad Bee Ál’íní (Alphabets)
A, B, Ch, Ch’, D, Dl, Dz, E, G, Gh, H, Hw, I, J, K, K’, Kw, L, Ł,
M, N, O, S, Sh, T, T’, Tł, Ts, Ts’, W, X, Y, Z, Zh, ’ (glottal stop)
|
|
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.
The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.
Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.
Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.
Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.
|
Dinék’ehjí̜ Na’nitin
|
Dinék’ehjí na’nitin éí hóló̜. Hóózhó̜ó̜jí̜ na’nitin dóó Naayéé’eek’ehjí̜ na’nitin hóló̜. Amásání dóó Acheii dóó amá dóó azhé’é dóó ak’éí Danilínígíí éí nida’nitin łeh. T’áá ákwíí jí̜ éí t’áadoo le’é bíhwiidoo’ááłígíí hóló̜.
Doo hoł hóyée’ da. T’ah abínídá̜á̜’ nijigháagl ál’í̜. Jóhonaa’éí doo binááł jiztí̜i̜ da. Hoł hóyée’go té’é’í̜ bá hojis’á̜.
|
Té’é’í̜ t’áá akó̜ó̜ tł’óó’góó hóló̜ jiní. Hoł hóyée’go éí haghan dóó habéeso da dóó t’áadoo le’é hwee ádin łeh jiní.
Ma’ii joodloshí éí haigo t’éiyá baa dahane’. Haigo éí naaldlooshii baa dahane’ígíí da’ałhosgo biniinaa éí haigo t’éiyá baa dahane’. T’áá nináhah baa hane’. Díí hane’ éí bits’á̜á̜dóó na’nitin hóló̜ dóó hane’ baa hane’ bóhoo’aah.
|
|
Ma’ii dóó Bi̜i̜h
Łah shí̜í̜ éí Ma’ii ylidlosh jiní. Nít’éé’ Bi̜i̜h biyázhí yoo’ishgo bidááh yíkai jiní. Ma’ii éí Bi̜i̜h biyázhí bitł’aakáa’gi nizhónígo daalkizhgo yiyiiłtsá̜ áádóó ání jiní, “Dooládó’ niyázhí danizhóní yee’ da.”
Áádóó shí̜í̜ ábijiní, “Ahéhee’.” Áádóó shí̜í̜ Bi̜i̜h biyázhí dah náánéidii’eezh nít’éé’ Ma’ii bílwod dóó Bi̜i̜h néiyidíłkid jiní.
“Niyázhí lá hait’éego danizhónígo daalkizhgo ádeinilaa?” ní jiní Ma’ii.
“Éí t’áá ákódaat’é,” bí jiní jiní. Áko Ma’ii doo hoodlá̜a̜ daa jiní.
“T’óó ádíní,” hałníigo haati̜i̜h híyá. Dí̜i̜’di aleeh góne’ índa ábijiní, “Éí tsé nídeezbaal góne’ bich’i̜’ déédíshjahgo tsííd bik’ítaałígíí éí bi̜i̜h yáázh bitł’aakáá’ dóó bine’dé̜é̜’ bee łikizh daaleeh,” bijiníigo Ma’ii bił hojoolne’ jiní. Ma’ii éí háágóó íísts’á̜á̜’ jiní.
Áádóó Ma’ii dah diilwod. “Éé’óshdle’é,” nízingo biyázhí yaa nálwod jiní. Ma’ii biyázhí dahidii’eezh dóó níléí tsé nídeezbaal góne’ ayíínil dóó yich’á̜á̜h diidííłjéé’ jiní. Ma’ii biyázhí éí nídaaldzidgo ch’ééh daachago, “T’áadoo daohchaaí! Nizhónígo ániheeshłééh,” ní jiní Ma’ii.
Ma’ii biyázhí shí̜í̜ daazt’éego bidaa’ yé̜e̜ deigo nídaashch’il lá jiní.
Nít’éé’ Ma’ii ání jiní, “T’óó la’ dajizhónígo dajoodloh,” Háágóó bił hózhó̜o̜go biyázhí hááyoo’nil. Nít’éé’ biyázhí neeznáá lá jiní. Áádóó shí̜í̜ báhóóchi̜i̜d dóó Bi̜i̜h haidínéeztá̜á̜’ jiní. Nít’éé’ níléí dziłdi shí̜í̜ biyázhí yoo’ishgo yik’ílwod jiní.
“T’óó ádíníí lá! Shiyázhí niséłtseed,” níigo Bi̜i̜h yich’i̜’ báhóóchi̜i̜d jiní. Áádóó Bi̜i̜h Ma’ii biyázhí shijéé’ yé̜e̜góó yílwod dóó dí̜i̜’di yitis nídeesdzáago nídahoo’niid jiní. Ma’ii éí t’áadoo hach’i̜’ hanáánádzí’í biyázhí dah yidii’eezh jiní.
Áko shí̜í̜ t’áadoo le’é doo hak’ehdiigóó doo baa nijít’í̜i̜ da jiní. Áádóó ałdó’ biniinaa doo aseezí̜ dzíists’á̜a̜’ da jiní.
Diné bina’nitin
(Words for traditional teaching)
|
|
Na’nitin - teachings
|
Té’é’í̜ - poverty̜
|
|
Hóózhó̜ó̜jí̜ na’nitin – Blessing Way teachings
|
Hwee ádin – one is without
|
|
Naayéé’eek’ehjí̜ na’nitin – Protection Way teachings
|
Ma'ii – Coyote
|
|
Nida’nitin – they teach
|
Bi̜i̜h – deer
|
|
Doo hoł hóyée’ da – Do not be lazy
|
Ma’ii joodloshí baa hane’ – Coyote Stories
|
|
Bóhoo’aah – one learns
|
|
Saad Bóhoo’aah
|
Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
|
|
Na’nitin
|
Sáanii dóó hastóí __________ bee dahóló̜.
(Our elder men and women elders have teachings.)
|
|
Hóózhó̜ó̜jí̜ na’nitin
|
__________ éí bik’ehgo joogáałgo yá’át’ééh.
(Following the Blessing Way teachings is good.)
|
|
Naayéé’eek’ehjí̜ na’nitin
|
Doo nijichxo̜’ da ałdó’ __________ át’é.
(Not getting upset is a Protection Way teaching.)
|
|
Nida’nitin
|
Amá dóó azhé’é éí__________. (Mothers and fathers teach.)
|
|
Doo hoł hóyée’ da
|
__________ éí bee na’nitin. (Don’t be lazy is a teaching.)
|
|
Bóhoo’aah
|
Diné bee’ó’ool’í̜í̜ł éí __________. (One learns Diné culture.)
|
|
Té’é’í̜
|
__________ doo yá’át’éeh da. (Poverty is not good.)
|
|
Hwee ádin
|
Chidí __________go hóyéé’.
(Being without a vehicle is difficult.)
|
|
Ma’ii
|
__________ éí la̜’ígóó baa hane’.
(The coyote is in many stories.)
|
|
Bi̜i̜h
|
__________ éí dilwo’. (A deer runs fast.)
|
|
Ma’ii joodloshí baa hane’
|
__________ éí haigo t’éiyá baa dahane’.
(Coyote stories are only told in winter.)
|
|
