Site hosted by Angelfire.com: Build your free website today!
Note:
The following information is being reproduced from the Navajo Times, printed Thursday, December 10, 2009, without permission for educational purposes to teach the Navajo (Diné) language.
 
Ti̜’ Diné Bizaad bee yádeilti’ dooleeł!
Let’s go speak Navajo!
 
 
Saad Bee Ál’íní (Alphabets)
A, B, Ch, Ch’, D, Dl, Dz, E, G, Gh, H, Hw, I, J, K, K’, Kw, L, Ł,
M, N, O, S, Sh, T, T’, Tł, Ts, Ts’, W, X, Y, Z, Zh, ’ (glottal stop)
 
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.

The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.

Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.

Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.

Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.

Dinék’ehjí̜ Na’nitin

Dinék’ehjí na’nitin éí hóló̜. Hóózhó̜ó̜jí̜ na’nitin dóó Naayéé’eek’ehjí̜ na’nitin hóló̜. Amásání dóó Acheii dóó amá dóó azhé’é dóó ak’éí Danilínígíí éí nida’nitin łeh. T’áá ákwíí jí̜ éí t’áadoo le’é bíhwiidoo’ááłígíí hóló̜.

Doo hoł hóyée’ da. T’ah abínídá̜á̜’ nijigháagl ál’í̜. Jóhonaa’éí doo binááł jiztí̜i̜ da. Hoł hóyée’go té’é’í̜ bá hojis’á̜.

Té’é’í̜ t’áá akó̜ó̜ tł’óó’góó hóló̜ jiní. Hoł hóyée’go éí haghan dóó habéeso da dóó t’áadoo le’é hwee ádin łeh jiní.

Ma’ii joodloshí éí haigo t’éiyá baa dahane’. Haigo éí naaldlooshii baa dahane’ígíí da’ałhosgo biniinaa éí haigo t’éiyá baa dahane’. T’áá nináhah baa hane’. Díí hane’ éí bits’á̜á̜dóó na’nitin hóló̜ dóó hane’ baa hane’ bóhoo’aah.

Ma’ii dóó Gólizhii
Łah shí̜í̜ éí Ma’ii shí̜i̜go yildlosh jiní. Yéego deesdoigo shí̜í̜ yildlosh áádóó nít’éé’ ání jiní, “Shee honeezk’ázígo yishdlosh le’.” Nít’éé’ t’áá áko k’os dah yists’id jiní. Áádóó ánáádí’ní jiní, “Shikétł’ááh hazhóhígo yishdlosh le.” Nít’éé’ t’áá áko ni’díízhołgo bikétł’ááh hazhóhígo yildlosh le’. Áádóó ánáádí’ní jiní, “Shikégiizhdé̜é̜’ tó hada’niłts’ó̜hígo yishdlosh le’.” Nít’éé’ t’áá áko aho’niiłtá̜ dóó bikétł’ááhdé̜é̜’ tó hada’niłts’ó̜’go náánááldlosh jiní. Áádóó ánáádí’ní jiní, “Shikétsiigóó tó neel’á̜a̜ le’.” Bikétsiigi tó nées’a̜a̜d jiní. Áádóó ánáádí’ní jiní, “Shigodgi tó neel’á̜a̜ le’.” Bigodgi tó nées’a̜a̜d jiní. Áádóó ánáádí’ní jiní, “Shichí̜i̜hgo tó neel’á̜a̜ le’.” Bichí̜i̜hgi tó nées’a̜a̜d. Áádóó ánáádí’ní jiní, “Shijaa’gi tó neel’á̜a̜ le’.” Bijaa’gi tó nées’a̜a̜d jiní.

Wónáásdóó ání jiní, “Shił hódó’ééł laanaa. Dló̜ó̜’tahdi shił dah náhó’eeł laanaa,” ní jiní. Áádóó shí̜í̜ bił hodeez’éél dóó dló̜ó̜’tahdi dah náz’éél jiní. Áadi éí tsísts’ání’éél léi’ nahgóó hasdzóól yitah sití̜ jiní. Hodíina’ nít’éé’ ła’ aadé̜é̜’ joogááł yiists’á̜á̜’ jiní. Nít’éé’ Gólizhii át’íí lá jiní. Gólizhii shí̜í̜ éí tó háálwoł lá jiní. Tóshjeeh yázhí yoojihgo háágóóshí̜í̜ doo nidi áhálchí̜í̜hgóó yilwoł nít’éé’. “Shiid,” bijiní jiní. Gólizhii éí tó hééł ííléehgo t’áadoo hodiizts’á̜a̜’ da jiní. Ch’ééh, “Shiid,” nábizhdi’niihgo dí̜i̜’di ná’ásdlí̜i̜’go índa hodiizts’á̜á̜’ dóó Gólizhii háágóóshí̜í̜ naaneesne’ jiní. Áádóó shí̜í̜ hwiiłtsá̜ dóó aadé̜é̜’ haa yílwod jiní.

Haa yílwod dóó Ma’ii ání jiní, “Haalá áhánééh shił naa’aash,” hałní jiní. Áádóó háhodeez’á̜ jiní, “Níléígóó nídíílwoł dóó, ‘Doo yildin daaztsá̜á̜ lá ,’ shidíiniił,” hałní jiní. “Shí éí kwe’é sétí̜i̜ dooleeł,” níigo nahaz’á̜ jiní. “Áko aadé̜é̜’ níjée’go ní éí, ‘Níléí wót’áahdi at’á’ yiłgai léi’ yit’ah,’ didííniił. “Deigo dadéé’í̜i̜’go ni deigo yáá’iidíilish áádóó ałtso bits’íiyah adaazdiyííłhał,” ní jiní. Áádóó Ma’ii hał naakigo áyiilaa dóó neeztí̜. Hał éí biyaa ayíínil jiní. “K’ad akó̜ó̜ nídílyeed,” hałní jiní.

Gólizhii shí̜í̜ éí niléí hooghandi nálwod dóó áadi gah dóó dló̜ó̜’ yił hoolne’ jiní.

“Doo yildiné̜e̜ daaztsá̜á̜ lá!” ní jiní. Nít’éé’ gah dóó dló̜ó̜’ doo daboodlá̜a̜ da jiní.

“Doo yildin daaztsá̜ ‘is? Ha’at’íísh bidiyoołhééł?” Dló̜ó̜’ dóó gah, “T’óó ádíní,” daaní jiní.

“Ła’ baa nanohtááh. T’áá daats’í aaníí daaztsá̜,” ha’níigo yaa nidaneeztá̜á̜’ jiní. Áádóó gah ła’ Ma’ii sití̜né̜e̜góó naaswod nidi t’áá nízaadé̜é̜’ t’óó yinééł’í̜í̜’ jiní. Níléidi nálwod dóó ání jiní, “T’áá aaníí doo yildin daaztsá̜á̜ lá!” Áádóó dló̜ó̜’ akó̜ó̜ nináánáswod dóó t’áá nízaadé̜é̜’ Ma’ii náánéinéél’í̜í̜’ dóó níléidi nináánálwod dóó ání jiní, “T’áá aaníí doo yildin daaztsá̜á̜ lá! Sétał.” (Áko shí̜í̜ kwe’é yooch’ííd yii’a’ jiní. Gah dóó dló̜ó̜’ shí̜í̜ t’áá ádzaagóó dahalne’.)

Áádóó, “Ti̜', doo yildin yé̜e̜ daaztsá̜á̜ lá! Bik’édíníidah, ” daaníigo bił dahóózho̜o̜d dóó Ma’ii sití̜né̜e̜góó yíkai dóó áadi názhnoodah yaa naakai jiní. “Dló̜ó̜’ náás nít’i̜’, náás nít’i̜’…” daníigo dahataał jiní. Hodíina’ nít’éé’ áádé̜é̜’ Gólizhii ání jiní, “Níléidi wódahdi at’a’ yiłgai léi’ yit’ah!” Áádóó shí̜í̜ deigo dazhdéé’í̜i̜’go Gólizhii yaa náalizh dóó hanák’eh héésdááz dóó biniinaa, “Shináá’á̜a̜, shináá’á̜a̜,” dajiní̜i̜go bił nidajimaas jiní. Ts’ídá ákohgo shí̜í̜ Ma’ii náhidiitah dóó ání jiní, “Doo yildin yé̜e̜ daaztsá̜á̜ lá ‘is. Díí yee’ t’áadoo shiyółhéłí da!” Áádóó hał yé̜e̜ yił háádéél dóó ła’ éí Gólizhii baa yítá̜ dóó dló̜ó̜’ dóó gah yé̜e̜ yits’iiyah adádziis’haal jiní.

Dló̜ó̜’ dóó gah yé̜e̜ shí̜í̜ neistseed dóó łeeh íínil jiní. Nít’éé’ Ma’ii Gólízhii yánááhodeez’á̜ jiní, “Níléí dził binaa ałghadidiit’ash.” “T’áá áłtsé nálwodígíí éí t’áá át’é atsi̜’ bí dooleeł,” hałní jiní. Áádóó shí̜í̜ ábijiní, “Dooda, shił naa’aash, shitah áhoołts’ísí. Shaa didíílwoł.” Ch’ééh dooda bijiníigo shí̜í̜ dí̜i̜’di ná’ásdlí̜i̜’go hagha’deet’á̜ jiní. Áádóó shí̜í̜, “Gólizhii, ní áłtsé yílwoł dooleeł,” hałníigo áłtsé yajiiltáál jiní. Gólizhii shí̜í̜ t’áá ha’a̜a̜ ajoolwod dóó a’áán góyaa léi’ ajoolwod dóó ch’il deeníní ádazhdeet’á̜ jiní. Áádóó hodíina’ nít’éé’ Ma’ii hakáá’góó ch’ílwod jiní. Honooyééł azhííh bee ályaago bitsee’ yíyiistł’ó̜ó̜ léi’ yilwoł jiní. Hodíina’go Gólizhii háájís’na’ dóó níléí łee’jíínil yé̜e̜góó níjílwod dóó áadi da’ast’éé lá jiní.

Atsi̜’ daazt’éhé̜e̜ ałtso dzídzá’ájieezyí̜ dóó ła’ dló̜ó̜’ ádaałts’íísí yé̜e̜ t’éiyá t’áá akó̜ó̜ Ma’ii bá nizhnínil áádóó la’ éí dló̜ó̜’ bitsee’ t’óó bá łeeh nídadjiztsih jiní. Gólizhii shí̜í̜ éí oolghal dóó ła’ éí niléí tsin bikáá’ gódei hayiishjid jiní. Nít’éé’ hodíina’go Ma’ii nálwod dóó t’áá ákwe’é łeeh jíínil yé̜e̜gi ałná hanálwo’ jiní.

“Shił naa’aash da sha̜’ háádé̜é̜’ níjoolwoł?” nídí’niih jiní Ma’ii. Áádóó łee’jíínil yé̜e̜dé̜é̜’ dló̜ó̜’ ła’ hayiiznil nít’éé’ ádaałts’íísígo t’óó nahgóó ayiistł’ííd jiní. Nít’éé’ bitsee’ t’éiyá bá anídadziztsih yé̜e̜ haasts’ó̜ó̜d jiní. “Dooládó’ Gólizhii ni’ shina’azlo’ da lá,” ní jiní. Dló̜ó̜’ nahgóó ayiistł’iidé̜é̜’ nínáyiisdláá’ dóó yił ahíznod jiní.

Áádóó shí̜í̜ Ma’ii ní’diilkáád jiní. Háajigo lá Gólizhii eelwod lá nízingo shí̜í̜ náhodiiłká̜á̜’. Níléí tsiyaaji̜’ aná’áłkah jiní. Hodíina’go índa ats’in bik’iji̜’ adajííłt’e’ jiní. Áko índa Ma’ii deigo déé’í̜í̜’ nít’éé’ áadi Gólizhii dah jizdáago hoołtsá̜. Áádóó shí̜í̜ Ma’ii ná’ooka̜a̜h jiní. “Gólizhii, shił naa’aash, shaa ná’níłtsóód. T’áá sho̜o̜dí,” hałníigo náhooka̜a̜h jiní.

Áko shí̜í̜ díí biniinaa doo hona’adlo’ da dóó doo hoyooch’íid da jiní.

Diné bina’nitin
(words for traditional teaching)
Na’nitin - teachings Hodíina’go – in a while, after some time
Hóózhó̜ó̜jí̜ na’nitin – Blessing Way teachings Gah - rabbit
Hona’adlo’ – tricky and deceiving Dló̜ó̜’ – prairie dog
Hoyooch’ííd – to lie Gólizhii – skunk
Hane’ izhdinidzin – seek traditional knowledge Ma’ii joodloshí baa hane’ – Coyote Stories

Saad Bóhoo’aah

Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
Na’nitin Dinék’ehjí __________ t’óó ahayóí.
(There are many Diné teachings.)
Hóózhó̜ó̜jí̜ na’nitin __________ hoł bééhózingo yá’át’ééh.
(It is good to know the Blessing Way teachings.)
Hona’adlo’ Ma’ii éí ayóo __________go haa hane’ łeh.
(The stories told about Coyote are usually about his trickery.)
Hoyooch’ííd Doo__________ da. (One should not lie.)
Hane’ izhdinidzin __________ éí dinék’ehjí hane’ hoł bééhózin.
(You will know traditional information when you seek traditional knowledge.)
Hodíina’go __________ hooghandi nídeeshdááł. (I will be home in awhile.)
Gah __________ ayóo dadilwo’. (Rabbit runs fast.)
Dló̜ó̜’ Shicheii __________ haalzheeh łeh nít’éé’.
(My maternal grandfather used to hunt for prairie dogs.)
Ma’ii __________ éí bina’adlo’go baa hane’.
(Stories about Coyote tell about his tricky and deceiving ways.)
Gólizhii __________ éí łigai dóó łizhin. (A skunk is white and black.)
Ma’ii joodloshí baa hane’ __________ éí haigo t’éiyá baa dahane’.
(Coyote stories are only told in winter.)

 
| Home |