Site hosted by Angelfire.com: Build your free website today!
Note:
The following information is being reproduced from the Navajo Times, printed Thursday, January 8, 2009, without permission for educational purposes to teach the Navajo (Diné) language.
 
Ti̜’ Diné Bizaad bee yádeilti’ dooleeł!
Let’s go speak Navajo!
 
 
Saad Bee Ál’íní (Alphabets)
A, B, Ch, Ch’, D, Dl, Dz, E, G, Gh, H, Hw, I, J, K, K’, Kw, L, Ł,
M, N, O, S, Sh, T, T’, Tł, Ts, Ts’, W, X, Y, Z, Zh, ’ (glottal stop)
 
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.

The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.

Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.

Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.

Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.

Díí hane’ éí Bilagáanaak’ehjígo haigo hane’ át’é.

Lóódaal Bi̜i̜h

Ła’ájí̜ Késhmish Hastiin ání, “Shiká’análwo’í, bi̜i̜h ła’ náánísdzin.” Biiskání deesk’aaz nidi Késhmish Hastiin biká’análwo’í dí̜i̜’go tsintahgóó dah diikai. Bi̜i̜h ła’ há dadidíit’í̜í̜ł daaníigo tsin naalzhoodí yee dah diikai. Tsintahdi éí bi̜i̜h bichí̜í̜h łichíí’ léi’ dayiiłtsá̜. Áádóó bi̜i̜h nideidiiłtí̜.

Késhmish Hastiin biká’análwo’í éí Náhooko̜s Ałníí’góó (North Pole) bi̜i̜h yił nákai. Hooghandi nákai. Késhmish Hastiin biká’análwo’í éí álílee łeezh (magic dust) bee dahóló̜ dóó bi̜i̜h bichí̜í̜h łichíí’ yé̜e̜ yik’i deiznil. Nít’éé’ bi̜i̜h deigo dah diit’a’!

Bi̜i̜h bízhi̜’ éí Lóódaal wolyéego ádayiilaa. Áko Lóódall éí ła’ígíí bi̜i̜h bił nidaashnée dooleeł ch’ééh nízin. Áko nidi la’ígíí bi̜i̜h éí Lóódaal doo bił yá’ádaat’éeh da. Díí éí Lóódaal doo bił yá’át’éeh da. Lóódaal bichí̜í̜h łichí̜í̜’ dóó Lóódaal éí nizhónígo naat’a’ biniinaa bi̜i̜h doo dabinízin da.

Łah tł’ée’go t’ah nít’éé’ Késhmish Hastiin ání, “Lóódaal, nichí̜í̜h ayóo łichíí’. Da’ ni shitsin naalzhoodí aláaji̜’ sínízí̜i̜ dooleeł ya’?”

Lódaal éí, “Aoo’ hágoshí̜í̜,” ní.

Késhmish Hastiin dóó bi̜i̜h t’áá ałtso éí ach’i̜’ ádaalne’í áłchíní yich’i̜’ deiyíjaa’ nít’éé’ Lóódaal éí yéego bił niizí̜í̜’ dóó t’óó iiłhaazh. Késhmish Hastiin bitsin naalzhoodí éí ádah bił deests’id. Késhmish Hastiin dóó biká’análwo’í dóó bi̜i̜h háágóóshí̜í̜ dadilwosh. Tsin naalzhoodí éí tin bikáa’ji̜’ nihideezgoh nít’éé’ tin yizdlad. Áádóó Késhmish Hastiin dóó bi̜i̜h éí Lóódaal ch’ééh ch’éédeisííd.

Hojooba’ígo Lóódaal ch’éénásdzid. Áádóó Lóódaal éí Késhmish Hastiin bitsin naalzhoodí ch’ééh yił nídiit’ááh. Tsin naalzhoodí éí tin bii’ íí’á̜a̜go niłdzil. Késhmish Hastiin dóó biká’análwo’í tsin naalzhoodí yídeideezyil. Hojooba’ígo tsin naalzhoodí háádeest’á̜. Bił dahózhó̜o̜go bił dah náádiit’a’.

Késhmish Hastiin éí ałchíní dabighangóó tł’éé’ bíighah daane’é yá nideinil. Áadi Késhmish Hastiin éí ach’i̜’ ádaalne’í Késhmish t’iis yiyaa nideiznil.

Ałtsogo Késhmish Hastiin dóó bi̜i̜h dóó áká’análwo’í éí Náhooko̜s Ałníí’góó nákai. Áádóó bi̜i̜h éí Lóódaal ayóo bił yá’ádaat’ééh daazlí̜í̜’.

Áko dííshjí̜i̜di Lóódaal éí Késhmish Hastiin bitsin naalzhoodí alá̜a̜ji̜’ sizí̜i̜ łeh.

Queyanna Lynch dóó Chael Moore dóó Mariah Bia ádayiilaa.
Tsé Hootsooí Diné Bi’ólta’
Ashdla’ígíí dayółta’

Yas Niłt’ees Baa Hane’

Yas’ Niłt’ees biyi’ éí Diné tł’óo’di yas nizhónígíí hooghan góne’ yah adayiikaahgo béésh bii’ ko̜’í yikáá’ nídeiłhí̜í̜h nít’éé’. Yas nályi̜hgo tó éí hooghangi choo’í̜í̜ nít’éé’. Tó éí ch’iyáán bee ál’í̜ biniiyé choo’í̜ dóó bee tá’ádazdigis dóó bee da’jiigis biniiyé choo’í̜. Deesk’aaz dóó yas biniinaa Diné éí bighan góne’ ko̜’ bee honeezílígo nidaháaztá̜a̜ łeh. Haigo hane’ dóó hóne’é naanish ádeił’í̜i̜go nidaháaztá̜a̜ łeh. Náhidizidí baa hane’ éí Ma’ii kwe’é yihahgo Yas Niłt’ees wolyé dooleeł dííniid jiní.

Fill in the blanks with missing words and complete the crossword puzzle.

Naaniigo

1. __________ dóó yas.
3. (Yas) Béésh bii’ ko̜’í yikáá’ __________.
4. (Yas) __________ yikáá’ nídeiłhí̜í̜h.
5. __________ nályi̜hgo tó éí hooghangi choo’í̜í̜ nít’éé’.

Yaago

2. Ko̜’ bee __________go nidaháaztá̜a̜ łeh.
5. Kwe’é __________go Yas Niłt’ees wolyé.
6. __________ biyi’ éí Diné tł’óo’di yas nizhónígíí hooghan góne’ yah adayiikaah.

Yas’ Niłt’ees – January Yas – snow
Béésh bii’ ko̜’í – stove Honeeszílí – warm
Nídeiłhí̜í̜h – they are melting something Yihah – year
Deesk’aaz – cold  

Saad Bóhoo’aah

Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
Yas’ Niłt’ees __________ biyi’ ayóo deesk’aaz. (It is very cold in January.)
Béésh bii’ ko̜’í __________ éí sidoh. (The stove is hot.)
Nídeiłhí̜í̜h Áłchíní dibé yá yas __________.
(The children are melting snow for the sheep).
Deesk’aaz Tł’óo’di __________. (It is cold outside.)
Yas Shighandi __________ nitsaa. (The snow is big at my house.)
Honeeszílí Shighan góne’ ko̜’ bee __________. (It is warm in my home.)
Yihah Yas Niłt’eesgo éí 2009góó __________ dooleeł.
(It will be year 2009 in January.)

 
| Home |