Saad Bee Ál’íní (Alphabet)
A, B, Ch, Ch’, D, Dl, Dz, E, G, Gh, H, Hw, I, J, K, K’, Kw, L, Ł,
M, N, O, S, Sh, T, T’, Tł, Ts, Ts’, W, X, Y, Z, Zh, ’ (glottal stop)
|
|
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.
The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.
Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.
Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.
Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.
|
So̜’ Baa Hane’
|
Ma’ii so̜’ deigo yááyiighaz dóó so̜’ ła’ yitaa’ íízhi’ jiní. Ła’ éí Dilyéhé dóó Átsé Ats’osí dóó Náhooko̜s Bika̜’ii dóó Náhooko̜s Bi’áadii dóó So̜’ Łání dóó Ma’ii Ałts’á̜á̜’ Yilwołí da daolyée dooleeł ní jiní. Áádóó, “So̜’ bik’ehgo ooldah dóó bine’ ooldah dooleeł,” ní jiní Ma’ii.
So̜’ éí nahaghá dóó sin dóó sodizin biyi’ dawójí. So̜’ éí na’nitin bił naazlá. So̜’ éí bik’ehgo k’ééda’dilyééh dóó nída’nit’í̜í̜h. So̜’ éí bik’ehgo nída’aldeeh ałdó’. Díí jí̜i̜di ła’ Diné t’ahdii t’áá ákót’éego so̜’ chodayooł’í̜. So̜’ éí tł’óół bee na’atł’o’ ałdó’ bił silá.
Ła’ so̜’ yikahígíí éí Yikáísdáhí wolyé. Yikáísdáhí éí ha’a’aahjígo haiłkáahgo łigaigo ha’naa nanít’i̜’ łeh. Abínígo t’áá naanídzígai yileehí tádídíín bich’i̜’ jidinił. Ákohgo éí Diyin Dine’é naanídzígaidi dahóló̜o̜ łeh jiní. Ákót’éego shí̜í̜ Diyin Dine’é hwéédahosí̜í̜h dóó dahwíists’á̜a̜’ łeh jiní. Yikáísdáhí ałdó’ bik’ehgo nidahaghá dóó bik’ehgo k’ééda’dilyééh jiní.
Ła’ so̜’ éí Náhooko̜s Biko̜’ wolyé. Náhooko̜s Biko̜’ éí t’áá łáhígi ałníi’gi si’á̜a̜go so̜’ bináákah. Náhooko̜s Biko̜’ éí hooghan nahalingo baa nitsáhákees. Hooghangi ko̜’ diltłi’ígíí nahalingo bee hółdzilgo baa nitsáhákees jiní.
Ła’ so̜’ yikahígíí éí Náhooko̜s Bika̜’ii wolyé. Náhooko̜s Bika̜’ii éí azhé’é nahalingo baa nitsáhákees. Hooghan haz’á̜a̜gi yaa áhályá̜. Naanish bich’i̜’ na’dzil dóó na’azheeh dóó ch’iyáán nináhájááh bá ályaa jiní.
|
Ła’ so̜’ yikahígíí éí Náhooko̜s Bi’áadii wolyé. Náhooko̜s Bi’áadii éí amá nahalingo baa nitsáhákees. Amá éí ayóó’ó’ní dóó anilzéh ba̜a̜h niilyá̜ jiní. Hooghan haz’á̜a̜gi éí yaa áhályá̜ dóó ko̜’ yidiltłi’ jiní.
Ła’ so̜’ yikahígíí éí Átsé’etsoh wolyé. Átsé’etsoh éí hastiingo sizí̜ dóó bigish hóló̜. Gish éí sá̜ baa’doo’dááł biniiyé át’é jiní. Ádaa áhojilyá̜a̜go éí nizhónígo ádaa nitsíjíkeesgo éí sá̜ yá’át’éhígíí baazhdoogááł dóó hana’nitin hóló̜o̜ dooleeł jiní. Diné doo ha’áłchíní éí bidziilgo bá hojíló̜o̜ dooleeł jiní.
Ła’ so̜’ yikahígíí éí Átsé’ets’ózí wolyé. Átsé’ets’ózí éí haigo ayóo yit’í̜i̜ łeh. Átsé’ets’ózí éí k’aa’ dóó ałtíí’ dah yoojih. So̜’ táa’go ałkéé’ sinilgo ayóo yit’í̜i̜ łeh. Éí biziiz binázt’i̜’ígíí át’é. Díí so̜’ yikahígíí éí naabaahii nahalingo baa nitsáhákees. Átsé’ets’ózí éí diné yich’á̜á̜h sizí̜ dóó yich’á̜á̜h yáłti’ jiní.
Ła’ so̜’ yikahígíí éí Dilyéhé wolyé. Dilyéhé éí so̜’ tsosts’idgo yikahígíí éí áłchíní yázhí dóó amá yił yikahgo óolyé. Dilyéhé aak’eego haakah dóó da̜a̜go anákah. Dilyéhé aak’eego anákahgo éí k’ida’dilyé baa nida’aldeeh. Dilyéhé éí doo binááł k’i’dilyée da. Dilyéhé éí áłchíní bee bééhániih. Áłchíní yázhí baa hasti̜’ dóó baa áháyá̜ dóó nanitin dooleeł jiní. Dilyéhé éí náásgóó oochííł dooleeł bee baa hane’ jiní.
Áíádóó ła’ so̜’ dah naazjaa’ éí So̜’ Ahóts’i̜’í dóó Hastiin Sik’ai’í dóó Gah Heet’e’ii dóó So̜’ Tsoh dóó So̜’ Bitsee’ Nineezí da daolyé. Díí ałdó’ t’áá ałtso baa hane’ dahóló̜.
|
So̜’ Baa Hane’
(Words for Stars and Constellations)
|
|
Na’nitin – teachings
|
Náhooko̜s Bi’áadii – Cassiopeia
|
|
Bik’ehgo ooldah – follow according to
|
Náhooko̜s Bika̜’ii – Big Dipper
|
|
Bine’ ooldah – exist behind
|
Átsé’etsoh – Scorpius
|
|
Yikáísdáhí- Milky Way
|
Átsé’ets’ózí – Orion
|
|
Náhooko̜s Biko̜’ – North Star
|
So̜’ yikahígíí – Constellation
|
|
Dilyéhé – Pleiades
|
|
Saad Bóhoo’aah
|
Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
|
|
Na’nitin
|
So̜’ éí Dinék’ehjí binahji̜’ __________ hóló̜.
(There are traditional teachings with the stars and constellations.)
|
|
Bik’ehgo ooldah
|
Diné so̜’ baa hane’ éí __________ jiní.
(It is said, “Diné follow according to the information on stars and constellations.)
|
|
Bine’ ooldah
|
Diné so̜’ baa hane’ éí __________ jiní.
(It is said, “Diné exist behind the information on stars and constellations.)
|
|
Yikáísdáhí
|
__________ éí ha’a’aahjígo hóló̜.
(The Milky Way is found in the east.)
|
|
Náhooko̜s Biko̜’
|
__________ éí náhooko̜s ałníi’gi si’á̜.
(The Northern Star is located in the north center sky.)
|
|
Dilyéhé
|
__________ éí k’i’dilyé bee bééhózin.
(The Pleiades determines planting time.)
|
|
Náhooko̜s Bi’áadii
|
__________ éí amá nilí̜i̜go baa nitsáhákees.
(Cassiopeia constellation represents motherhood.)
|
|
Náhooko̜s Bika̜’ii
|
__________ éí azhé’é nilí̜i̜go baa nitsáhákees.
(The Big Dipper constellation represents fatherhood.)
|
|
Átsé’etsoh
|
__________ sá̜ baazhdoogáałgo baa nitsáhákees.
(Scorpius constellation represents elders.)
|
|
Átsé’ets’ózí
|
__________ éí na’abaahiigo baa nitsáhákees.
(Orion constellation represents warrior and protection.)
|
|
