Saad Bee Ál’íní (Alphabet)
A, B, Ch, Ch’, D, Dl, Dz, E, G, Gh, H, Hw, I, J, K, K’, Kw, L, Ł,
M, N, O, S, Sh, T, T’, Tł, Ts, Ts’, W, X, Y, Z, Zh, ’ (glottal stop)
|
|
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.
The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.
Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.
Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.
Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.
|
So̜’ dóó Tł’óół Bee Na’atł’o’ Baa Hane’
|
So̜’ éí nahaghá dóó sin dóó sodizin biyi’ dawójí. So̜’ éí na’nitin bił naazlá. So̜’ éí bik’ehgo k’ééda’dilyééh dóó nída’nit’í̜í̜h. So̜’ éí bik’ehgo nída’aldeeh ałdó’. Díí jí̜i̜di ła’ Diné t’ahdii t’áá ákót’éego so̜’ chodayooł’í̜. So̜’ éí tł’óół bee na’atł’o’ ałdó’ bił silá.
Ałk’idá̜á̜’ Ni’haltsodi éí Na’ashjé’ii Dine’é kéédahat’íí nít’éé’ jiní. Na’ashjé’ii Asdzá̜á̜ éí tł’óół yoołgai nidik’a̜’ałgai wolyéego áyiilaa jiní. Áko éí díísh jí̜i̜di éí Diné chodayooł’í̜.
|
Tł’óół bee’ na’atł’o’ dóó tł’óół bee atł’óogo choo’í̜. Tł’óół bee nijitł’o’go éí So̜’ Tsoh átsé ájiił’i̜i̜h. So̜’ Tsoh éí nitsáhákees bá. So̜’ Tsoh ájiił’i̜i̜hgo biníkázhdí’i̜i̜h Áádé̜é̜’ so̜’ éí hanitsáhákees yi’diłdla’ dóó nitsáhákees yá’át’ééhígíí yi’diłdla’ jiní. Nitsáhákees doo yá’ádaat’ééhígíí éí nahji̜’ kóyiił’i̜i̜h. Áádóó Dilyéhé éí shádá’áahjigo bá. So̜’ Łání éí e’e’aahjigo bá. Náhooko̜sjigo éí So̜’ Bidee’í. Díí t’áá ałtso ałkéé’ ádajiił’i̜i̜hgo dóó biníká jidí’i̜i̜h. Éí bikéédóó índa t’áá hó jinízinígíí nijitł’o’ łeh.
|
Tł’óół bee Dilyéhé ájíléehgo éí kót’éego ájiiłi̜i̜h:
Áłtsé góne’:
Tł’óół halátsoh dóó haláyázhí t’áá ałch’ihjí hála’ ba͔a͔h nijilééh.
Naaki góne’:
Nishnáájígo hála’ tsosts’idí bee tł’óół nishtł’ahjígo halátsoh doo haláyázhí bit’a’ nanít’i͔’ígíí nízhdiilééh.
Táá’ góne’:
Nishtł’ahjígo hála’ tsosts’idí bee tł’óół nishnáájígo halátsoh dóó haláyázhí bit’a’ nanít’i͔’ígíí nízhdiilééh. Tł’óół ałnáózt’i͔’ yileeh.
Dí͔í͔’ góne’:
Halátsoh bee tł’óół haláyázhí bit’a’ nanít’i͔’ígíí nízhdiilééh.
Ashdla’ góne’:
Halánézí bee tł’óół halátsoh bita’ nanít’i͔’ígíí nízhdiilééh. Táá’ góne’ tł’óół nít’i͔’ígíí nízhdiilééh.
Hastá͔á͔ góne’:
Halátsoh tł’óół ba͔a͔h sinilígíí bizhdichi’. Nidongo ájiił’i͔i͔h.
Tsosts’id góne’:
Halátsoh bee hála’ tsosts’idí ba͔a͔h átsé nít’i͔’ígíí yaago ájiił’i͔i͔h áádóó halátsoh bee tł’óół haláyázhí ba͔a͔h aláadi nít’i͔’ígíí nát’á̜á̜’ háájídlééh dóó halátsoh ba͔a͔h nijilééh.
Tseebíí góne’:
Haláyázhí t’áá ałch’ijí tł’óół ba͔a͔h siláhígíí bizhdichi’.
|
Náhást’éí góne’:
(a) Halánézí tł’óół ba͔a͔h siláhígíí baazhdiilééh dóó hats’á̜a̜jígóó níjiilééh áádóó hála’ tsosts’idí ba͔a͔h níjiilééh. T’áá ałch’ijí ákójiił’i̜i̜h.
(b) Tł’óół naakigo t’áá ał’a̜a̜ nít’i̜’ dooleeł.
Neeznáá góne’:
(a) Halátsoh bee tł’óół hála’ tsosts’idí ba̜a̜h naakigo nít’i̜’ígíí bee bizhdilnih dóó…
(b) Tł’óół t’áá át’é jiisił. Áádóó halátsoh tł’óół ayaadi ba̜a̜h siláhígíí baazhdiilééh. T’áá ałch’ijí ákójiił’i̜i̜h.
Ła’ ts’áadah góne’:
K’ad hála’ a̜a̜’ ájiił’i̜i̜h. Tł’óół éí halátsoh dóó hála’ tsosts’idí ba̜a̜h naazt’i̜’ dooleeł.
Naakits’áadah góne’:
Halánézí bee halátsoh bíighah góne’ azhdilnih dóó tł’óół akáa’gi ałníí’ gónaa ha’naa nít’i̜’ígíí yaago jóta’go halátsoh ba̜a̜h siláhígíí bizhdichi’. Tł’óół t’áá ałts’á̜á̜’ kójiił’i̜i̜h.
K’ad éí Dilyéhé wolyé.
|
‘Ála’ dóó tł’óół bee na’atł’o’
(Words for hand and string game)
|
Ala’ ata’í – ring finger
|
T’áá ałch’ijí – both sides
|
|
Ála’ tsosts’idí – index finger
|
Ála’ – hands
|
|
Alánézí – middle finger
|
Nishnáájígo – right sight
|
|
Alátsoh – thumb
|
Nishtł’ahjígo – left side
|
|
Aláyáázh – little finger
|
Nanít’i̜’ígíí – string that runs across
|
|
Tł’óół – string, rope
|
Nízhdiilééh – pick up (string-like object)
|
|
