Saad Bee Ál’íní (Alphabet)
A, B, Ch, Ch’, D, Dl, Dz, E, G, Gh, H, Hw, I, J, K, K’, Kw, L, Ł,
M, N, O, S, Sh, T, T’, Tł, Ts, Ts’, W, X, Y, Z, Zh, ’ (glottal stop)
|
|
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.
The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.
Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.
Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.
Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.
|
Yoołgai Asdzáán Baa Hane’
|
Yoołgai Asdzáán éí Diné niidlínígíí nihimá dabidii’ní. Yoołgai Asdzáán éí Diyin Dine’é át’éego baa nitsáhákees. Yoołgai Asdzáán náasdi Asdzáán Nádleehí ałdó’ wolyé silí͔í͔’. Yoołgaii Asdzáán éí átsé kinaasda’ dóó Diné bidóone’é áyiilaa. Áko éí biniinaa bits’á͔á͔dóó yiidááł. Ákót’éego éí nihimá nilí͔. Yoołgaii Asdzáán éí diyingo nídiilyá jiní.
Łah shí͔í͔ abínígo Ch’óol’í͔’í Dził bikáá’dé͔é͔’ ha’át’íí shí͔í͔ dazdiizts’á͔á͔’ jiní.
“Ha’át’íí lá íits’a’?” dajiní jiní.
Áádóó biiskání t’áá éí náádazdiizts’á͔á͔’ jiní. Tágí jí͔ góne’ t’áá ákót’éego náádazdiizts’á͔á͔’ jiní. Áádóó dí͔í͔’í jí͔ t’áá ákót’éego ha’át’íí shí͔í͔ Ch’óol’í͔’í bikáá’dé͔é͔’ diits’a’go wónáásdóó Haasch’ééłti͔’í ákó͔ó͔ dei naayá jiní.
Haasch’ééłti͔’í ha’át’íí shí͔í͔ diits’a’ yé͔e͔di níyá nít’éé’ tó siziid léi’ biyi’dóó íits’a’ lá jiní. Tó biyi’di éí ałts’íísígo tó t’áá shá bik’ehgo náayis lá jiní. Tó naayis yé͔e͔ biyi’ góne’ ha’át’íí shí͔í͔ jiiłtsá͔. Nít’éé’ éí awéé’ at’ééd át’éé lá jiní. Awéé’ shí͔í͔ yichago íits’a’ lá jiní.
Haasch’ééłti͔’í shí͔í͔ awéé’ tó biyi’ sití͔i͔go yiníł’í͔í͔ nít’éé’ háádé͔é͔’ shí͔í͔ adees’nih dóó adeeshch’ił jiní. Áko jiniilch’iil nít’éé’ awéé’ awééts’áál yii’ sití͔ jiní. Áádóó awéé’ hooghangóó názhníłtí͔ jiní.
|
Awéé hooghandi názhníłtí͔i͔go shí͔í͔ éí Átsé Asdzáán dóó Átsé Hastiin baa yíltí͔i͔go éí awéé’ yiyaa hooł’a’ jiní. Haasch’ééłti͔’í éí shí͔í͔ awéé’ bicheii jilí͔i͔go k’é bizhdííniid jiní. Áádóó Áshi͔i͔h Asdzáán ałdó’ łahdóó awéé’ yiyaa hooł’a’ jiní.
Awéé’ éí t’áadoo hodina’í noosééł jiní. Naakits’áadah yiská͔a͔go kinaasda’ jiní. At’ééd nilí͔i͔go shí͔í͔ éí Yoołgai Asdzáán woosye’ jiní. Yoołgai Asdzáán éí Diné nee’ni’ji͔’ hóló͔o͔ dooleeł biniiyé hazlí͔í͔’ jiní. Yoołgai Asdzáán éí átsé Kinaaldá silí͔í͔’. Diyin Dine’é éí ákót’éego ádoolnííł daaníigo Yoołgai Asdzáán Kinaaldá yá ádayiilaa jiní.
Yoołgai Asdzáán Kinaaldá silí͔i͔’go éí ts’ídá diyingo baa nitsáhákees jiní. Kinaaldá nilí͔i͔go éí ts’ídá yéego naalnishgo yee ádíltł’is biniiyé. Áko náasdi éí iiná nizhónígo bee hóló͔o͔ dooleeł biniiyé. Áádóó dí͔í͔’ yiská͔ kót’éego naanish ádanile’ bi’di’níigo éí yik’ehgo át’éego naanish áyiilaa jiní. Áádóó nááhózhó͔ó͔ dóó k’é nínídzin dóó nił hadlee’ bi’doo’niid jiní. Naadá͔á͔’ ałdó’ yiyííká͔. Áko éí Diyin Dine’é yik’é hada’dii’aahgo dayoołbi͔i͔h dooleeł biniiyé. Sin yee dahataałígíí éí Kinaaldá yee hadít’ée dooleeł biniiyé.
Kót’éego shí͔í͔ éí Yoołgai Asdzáán hazlí͔i͔’go Diné niidlínígíí honiidló͔ dóó Kinaaldá hazlí͔í͔’. Éí bik’ehgo dííshjí͔i͔di at’ééd kinaaldaahgo bá’áda’jił’í͔.
|
Yoołgai Asdzáán (White Shell Woman)
|
Dazdiizts’á͔á͔’ – they (3+) heard
|
Adeeshch’ił – there is lightening
|
|
Ch’óol’í͔’í Dził – Gobernador Knob
|
Yiyaa hooł’a’ – they raised him/her
|
|
T’áá shá bik’ehgo – clockwise
|
Nee’ni’ji͔’ – into the future
|
|
Adees’nih – there is thunder
|
Nił hadlee’ – be generous
|
Saad Bóhoo’aah
|
Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
|
|
Dazdiizts’á͔á͔’
|
Awéé’ yichago __________. (They heard a baby crying.)
|
|
Ch’óol’í͔’í Dził
|
__________ éí dził diyinii át’é.
(Gobernador Knob is a sacred mountain.)
|
|
T’áá shá bik’ehgo
|
Jóhonaa’éí __________ nídídááh. (The sun travels clockwise.)
|
|
Adees’nih
|
__________go ayóó íists’á͔á͔’.
(It was very loud when there was thunder.)
|
|
Adeeshch’ił
|
__________ dóó adeesn’ih. (There was lightning and thunder.)
|
|
Yiyaa hooł’a’
|
Amá dóó azhé’é ba’áłchíní nizhónígo __________.
(The mother and father raised their children well.)
|
|
Nee’ni’ji͔’
|
__________ nizhónígo yiikah.
(Let’s walk into the future in a positive way.)
|
|
Nił hadlee’
|
__________go diné nílí͔. (Be a generous person.)
|
|
