V ruském jazyce se velká lochneska nazývá Ďábelské kolo. S pípajícím indikátorem Geigerova počítače v kapse o tom názvu nelze polemizovat.
V téhle vzdálenosti od kolotoče je úroveň radiace 103 mikroroentgenů za hodinu a každý krůčkem směrem k lákavě vyhlížejícím sedátkům radioaktivita stoupá. Neviditelné energie je všude okolo nadbytek, ale není zde nic, co by roztočilo motory kolotočů. Tohle místo tak nějak symbolizuje, co se tomuto městu vlastně stalo.
Tak a tohle je nejvyšší budova ve Městě duchů. V den havárie reaktoru se na její střeše shromáždila spousta lidí a dlouho sledovala tu nádhernou modrou záři, stoupající z elektrárny vysoko k obloze. Ta viditelná záře byla podle pamětníků skutečně překrásná. A ta neviditelná podle pozdějších následků skutečně víc než vražedná...
