O obroditelské
činnosti, literárních dílech i nuzném
životě J. K Tyla si můžete přečíst v
kterékoliv kompetentní učebnici literatury.
Ne, o tom tady mluvit nechci - chci mluvit o
TYLOVI - chci mluvit o tom, o čem se
povětšinou neví. Čerpám především z knihy
Toulky českou minulostí (6. díl), jehož
autorem je Petr Hora-Hořejš. |
Narodil
se 4. února 1808 v Kutné Hoře a může se
zdát, že tím pádem nemůže mít s mým rodem
nic společného. Ale ouha - jeho otec byl
vysloužilý vojenský hudebník a do Kutné Hory
se snad dostal po nějaké bitvě - to víte,
Napoleon vlevo, Napoleon vpravo... Důležitý je
faktz, že jeho otec Jiří se nikdy nepsal jako
TYL, ale jako Tyll, Tylly nebo Tilly (vlastně
stejný problém jako u mých předků).
Stručně připomeňme, že voják se zamiloval
do dcery bohaté krupařky a ta těhotnou dceru
vyhnala z domu - od té doby nebyla rodina
Tyllova nikdy bohatá. Roku 1808 zkusil starý
Jiří Tyll vrátit se ke svému původnímu
řemeslu - krejčovství. Ale nedařilo se... |
Rodný domek J. K Tyla -
dnes č.p. 507:
|
Pár
let vynechejme a pojďme do roku 1822, kdy paní
Králíková (ano, ta zlá krupařka, který
vyhnala svoji dceru) začala podporovat mladého
Josefa na studiích a ten šel do Prahy. Někdy
kolem roku 1825 si změnil jméno z Tylly na Týl
(dlouhé Y) a také si dal žádost o zapsání
této změny (později však ,,čárku
opustil" a podepisoval se jen TYL - jakýsi
kompromis mezi češtvím a německým rodným
příjmením). Psal se rok 1829, když už jej
divadlo táhlo natolik, že vyrazil s přáteli
dělat ,,kočovnickou". A tehdy to také
začalo: zamiloval se do Magdaleny Forchheimové,
její otec byl vojákem a když se Tyl zesláblý
a nemocný vrátil ze svého kočování do
Prahy, Magdalena se o něj pečlivě starala,
starý Forchheim poté sehnal Tylovi
zaměstnání (furýr - ,,pomocný účetní ve
vojenském zásobování") a také byt.
Svatba se odkládala 10 let! Až roku 1839 stál
J. K. Tyl v kostele s Magdalenou Forchheimovou
(1803-1870) - a tam byl také zlom. V kostele
nebyla jen M. Forchheimová, ale i její sestra
(o 21 let mladší!) Anna Forchheimová -
Magdalenu miloval Tyl jaksi ,,ze zvyku",
Annu z lásky. Později pro ni také vymyslel
pseudonym ,,Rajská" - a Anna
Forchheimová-Rajská (1824-1903) byla později
známá herečka a deklamátorka. |
Méně známý
portrét J. K. Tyla:
a
jeho celoživotní lásky Anny Forchheimové:
|
Faktem zůstává
následující: Tyl byl ženat s Magdalenou, ta
mu porodila jediné dítě - mrtvé -
manželství se však změnilo v trojúhelník.
Anna žila s Tylovými v jedné domácnosti a
měla s Josefem Kajetánem SEDM dětí (první ze
synů - Otakar Forchheim-Tyl i několik dalších
potomků je pochováno na vyšehradském
hřbitově). Těmto dětem byla Magdalena
,,hodnou tetou" a na veřejnosti byla
oficiálně manželkou J. K. Tyla - zdá se, že
to fungovalo jaksi bezkonfliktně.Magdalena byla
velmi inteligentní a chápala Tyla natolik, že
mu v soužití s její o dvacetjedna let mladší
sestrou Annou nebránila. Hraní a psaní však
moc nevynášelo, navíc Tyla stále táhlo
kočování - tak jej to provázelo celý život
až do smrti. Ta přišla v roce 1856 - jaká
nemoc jej přesně zchvátila, to mi není
známo, jisté však je, že 11. července 1856
zemřel v Plzni, kde se konal slavný pohřeb a
jeho hrob je zde (byť trochu zapomenutý)
dodnes. |
|