Co to je Maháč Trofy?

Tato tradice vznikla ze zcela neviného výkendu, kdy se parta jablonečáků rozhodla prožít jeden weekend u Máchova jezera. Psal se rok 1995.

Tento výlet se narodil v hlavách Darka, Máry a Aleše. Jako každý začátek byl i tento velice težký. Na výpravu jsme odjeli bez jídla, s minimem peněz, se stanem a za hrozného počasí. Doksy nás přivítaly pravým "Českým létem". Ale přes veškeré problémy se tato akce setkala s úspěchem. Mára se bavil velice dobře, Darek se na diskotéce Bílý kámen krásně vyspal a Aleš spadnul asi ze třímetrové skály. Tenkrát se ještě ani neuvažovalo o nějaké tradici, ale už zde se můžete setkat s některým termínem, se kterým se budete setkávat na dalších výpravách.

Druhý rok už tato akce byla minimálně plánovaná. Počtem účastníků byla sice zatím nejslabší, ale co do počtu zážitků jedna z nejlepších. Obsazení: nová postava Danda a starý známý Aleš. Tentokrát jsme jeli ve vypůjčeném osobním voze zahraniční značky - Dacia (mimochodem, ještě dřív, než jsme opustili Jablonec, jsme museli odstranit některé přebytečné věci z výbavy automobilu, jako například ochraný kryt brzdového kotouče a přímo v Doksem jsme zaplatili nemalou částku za pokuty, které byly zaviněny špatným technickým stavem vozidla). Co do počasí byla tato akce také vydařenější - celé dva dny svítilo slunce a mohli jsme se krásně slunit u vody s pivem značky Gambrinus, ale zatím bez kloboučku (visvětlím dále). A jednoho deštivého dne se zrodila další tradice našich Maháč Trofy. Rozhodli jsme se pro návštěvu nějakého zámku z důvodu zlepšení našeho kulturního rozhledu. Vybrán byl zámek Mělník. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že na zámku mají vinné sklepy a je možné si zaplatit jejich prohlídku i s degustací některých odrůdových vín z této oblasti. Takže jak jistě chápete, z kultury opět nebylo nic. Po pěti dnech nám došli peníze a proto nebylo více důvodů zde pobývat déle a tak jsem se s desetikorunou v kapse rozhodli opustit toto místo. Málem bych ale zapomněl na jeden důležitý faktor. Náš pobyt zde byl velice těsně spjat s hracím automatem typu fliper - Pepek námořník, u kterého oba zůčastnění strávili mnoho desítek minut.

Třetí rok se již naše "návštěvy" Mácháče stávali tradicí. Zůčastnili se jí: nový muž Vašek a staří známí Danda a Aleš. Tato třetí akce se plánovala asi půl roku dopředu a důležité bylo včas si zajistit vše potřebné vybavení, ale hlavně našetřit dost peněz. Musím ale přiznat, že nebýt Danovi kreditní karty, odjížděli jsme opět domů o pár dní dříve. Tento rok byl zvláštní v tom, že jsme všechny cesty absolvovali za přispění Českých drah a že s námi byl poprvé jeden nepivař (vinař). Opět jsme navštívili Mělnický zámek - tento výlet byl opravdu velice úspěšný, protože když jsme při zpáteční cestě vlakem otevírali třetí lahev vína, tak se osmělil i průvodčí a s vynuceným úsměvem se zeptal: "ze svatby chlapci, ze svatby". Jabý byl však jeho údiv, když dostal odpověď ne ze zámku. Ale víno mu chutnalo znamenitě a vůbec mu nevadilo, že je v práci. Tento rok jsem ovšem strávili všechny ostatní dny u vody opět za přispění Českých pivovarů (Gambrinus) a vinovarů (pokaždé neco jiného). Tento rok již na diskotéce Bílý kámen nemněli Pepka námořníka, ale zato se tam objevil simulátor vodního skůtru (opět mnoho desítek minut) a striptérka, které děkujeme zato, že nám každý večer nahrazovala naše oblíbené večerníčky. Tento rok jsme poprvé založili pravidlo stejnokroje. Jako první se objevili bílé klouboučky, podle kterých jsme se na přecpané pláži a nejenom tam mohli snadno najít. Za jejich prodej musíme poděkovat jejich prodejci, nejmenovanému muži v kolečkovém křesle (kdo byl v posledních letech u jezera a šel tak hlavní branou, tak musí nutně vědět o koho se jedná). Kdyby ho někdo z Vás znal, nezapomeňte mu za nás poděkovat. V tomto roce jsme se také ponaučili, že spřátelení se s děvčaty znamená starání se o jejich ratolesti (né vždy je tomu tak). Pozdrav do Mostu. Tento rok byl velice stědrý na úrazy: Danda si při skoku do jezera odřel celá záda v hloubce cca 40cm a Aleš si při vystupování z loďky na betonové molo rozříznul nohu a odřel koleno, jen Vašek se vrátil domů zpět neporušen.

Čtvrtý rok byl zatím poslední, ale co do účasti nejobsazenější a také se zde zatím událo asi nejvíce zajímavých věcí. ......ale o tom se zmíním zase příště. Zatím doplním alespoň jména zůčastněných osob. Takže z minula dobře známí Danda, Aleš, na pár dní i Vašek, z první akce známý Darek a noví členové Mára a Láďa. Účastníci ročníku 99: Aleš, Danda, Darek, Mára, Láďa a nový člen Karpich. Účastníci ročníku 2000: Aleš, Danda, Darek, Mára na poslední den, Láďa, Karpich, Trepi, Jelen, Bigbosh a první den tam s námi ještě byli Patrik a Martin. Tento rok byla poprvé porušena tradice - přijel se na nás podívat Michal (na tom není nic divného) se svou manželkou Mirkou, posílám pozdrav do Prahy.