Kůže je největším orgánem lidského těla. Váží včetně podkoží 15 - 20 kg a má plochu 1,5 – 2 m2 . Nejpovrchnější část se nazývá epidermis - pokožka, pod ní je uložena škára a nejhlouběji najdeme různě silnou tukovou vrstvu, která se označuje jako podkoží. Nejtenčí pokožka je na očním víčku - 0,1 mm a nejtlustší na ploskách nohou 0,4 mm.

Kůže je náš ochranný plášť. Náš organismus chrání nejen před různými mechanickými vlivy, ale i před infekcemi nebo slunečním zářením. Bez kůže bychom nic necítili, protože se zde nachází sídlo hmatu. Vytváří se zde maz a pot, a právě pocení je jeden z obranných mechanismů, kterými tělo reaguje na přehřátí nebo stres.

Bez ochranného filmu, který je na pokožce, bychom nebyli schopni odolat vlhkosti. Film totiž brání pronikání vody a dalších látek dovnitř těla. V kůži se také tvoří vitamín D, který vzniká z provitaminů za přítomnosti slunečního záření.

Rychlé změny teploty v zevním prostředí, jako je sálavé teplo nebo náhlé ochlazení v mrazu mají nejzávažnější následky, zejména pokud působí opakovaně. Těm, kteří mají s pletí problémy, doporučujeme nevystavovat se extrémním teplotám pokud možno vůbec, případně měnit prostředí s vysokými teplotními výkyvy pouze pozvolna.

Pokožce nesvědčí ani mráz, ani horko. V mrazu trpí horní vrstva nechráněné pokožky, dochází k jejímu zarudnutí a k celkovému hrubšímu vzhledu pleti. Sauna, solárium nebo přehnané slunění nesvědčí především pleti s rozšířenými žilkami. Ty se ještě více „roztáhnou“ a v extrémních případech mohou i popraskat.

Sedavý způsob života má za následek zpomalení všech tělesných pochodů. Dochází i ke zbrzdění procesů, které vedou k obnově pokožky. Kůže se nedostatečně regeneruje a není schopná vyplavovat škodliviny, které ji zatěžují.

V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat.

Je nutno rozlišovat mezi lupy s klinickým stavem podobným lupům v případě velmi citlivé pokožky. Kvůli nízké vlhkosti vzduchu, dochází například v zimních měsících ke snížení obsahu vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a tím ke zvýšenému vysychání pokožky a k citlivým reakcím, pocitu pnutí a svědění. Jemné lupy v důsledku suché, citlivé pokožky poznáte podle velmi suché, citlivé popkožky ze které se uvolňují velmi jemné lupy a to pouze dočasně.

V zimě je pokožka výrazně citlivější než v létě, neboť v důsledku nižší vlhkosti vzduchu se snižuje i obsah vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a dochází ke zvýšenému vysychání pokožky. Suchá pokožka je obzvlášť ohrožena. Má sklon reagovat citlivě, neboť bariéra zrohovatělé vrstvy je schopna plnit svou funkci pouze tehdy, pokud je dostatečně zásobována vlhkostí.

Pravidelným ošetřováním ulevíme a napomůžeme zlepšení zarudnuté a šupící se kůži. Pravidelné ošetřování a šetrné čistění kůže je nejdůležitějším bodem pro prevenci a léčbu suché kůže.

Nedostatek hydrolipidové emulze podmiňuje suchost, šupění kůže ve stáří. Kromě toho chybí přirozené faktory udržující vlhkost kůže, které pocházejí z mazu, potu a z procesu rohovatění a jsou důležité pro udržení obsahu vody ve zrohovatělé vrstvě.

Sníží-li se obsah vody v kůži, vyskytne se nepříjemný pocit napětí a kůže se olupuje. Proto je volba vhodných čisticích a ošetřujících výrobků pro starší pokožku zvlášť důležitá. Výrobky pro ošetřování kůže ve stáří by měly nahrazovat nedostatek lipidů (tuků), vody a současně obsahovat substance, které působí proti ztrátě vody (např. močovinu).

Proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v normální, zdravé kůži přesně sladěn. To znamená, že nové buňky se v zárodečné vrstvě tvoří v míře, v jaké se na povrchu kůže odlupují. Poruchy tohoto synchronního procesu mohou vést mj. k šupinovitému povrchu pokožky, k ztluštění, resp. ztenčení zrohovatělé vrstvy.

Zrohovatělá vrstva sama působí jako ochranný pancíř proti mechanickým a tepelným vlivům. Přesto se pokožka chrání ještě více. Na zrohovatělé vrstvě leží povrchový film z potu, kožního mazu (sebum) a bakterií: Hydro-lipidový film, který je označován také jako ochranný kyselý plášť. Se svou mírně kyselou hodnotou pH 5 -5,5 má funkci "ochranného pouzdra". Dokáže omezeně neutralizovat zásadité a kyselé látky, a chrání tak pokožku před poškozením.

Střední vrstvu kůže tvoří škára (korium), která je tvořena různými typy vazivových vláken spojených tmelovou substancí. Tato vrstva rozhoduje o pružnosti, mechanické odolnosti a pevnosti kůže. Její vlastnosti mají vliv na vznik vrásek, které jsou projevem stárnutí kůže. Její součástí jsou cévy, nervová zakončení, díky kterým jsme schopni vnímat pocity, jako je teplo, chlad a bolest, ve škáře jsou zanořeny potní a mazové žlázy, nehty a vlasy.

Velkou pozornost tělesné hygieně a kosmetice věnovali Egypťané. Ti se myli několikrát denně, vždy ráno a večer, a také před každým jídlem. K mytí patřilo očišťování olejem, pískem a sodou. Mýdlo tak jak existuje dnes Egypťané neznali. Tamní krasavice používaly také pleťové masky. Ty byly zhotovené z medu, který byl v Egyptě jako zkrášlovací přípravek velmi populární. Žádná kniha o Egyptě se neobejde bez informace, že se královna Kleopatra koupala v oslím mléce. Na cestách ji prý za tímto účelem doprovázelo celé stádo oslic.

Peršané odstraňovali skvrny v obličeji mastí z páchnoucího potu ovčí vlny, který byl smíšený s medem.

Lázeňství bylo populární i v Římě, kde se stavěly lázně veřejné. Návštěva takových lázní byla i společenská událost – kromě očisty zde lidé nalezli také příležitost k diskusi a filozofování. Lázně měly rovněž léčebný efekt. Lékaři často doporučovali pacientům střídavé koupele v horké a studené vodě, masáže a vtírání olejů do kůže. Žádná vznešená Římanka nemohla ulehnout ke spánku bez pleťové masky na obličeji a krku. Mezi oblíbené přísady masek patřilo chlebové těsto a mléko. Ráno se maska omývala taktéž mlékem – buď kozím, a nebo po vzoru Kleopatry, mlékem z oslice.

Ve středověku už koupání tak oblíbené nebylo, nicméně různé balzámy, parfémy a vonné oleje byly u šlechty velmi populární. Urození lidé nosili u pasu takzvaná voňadla, tedy lahvičky s vůní dováženou většinou z Arábie. Jejich úkolem bylo zakrýt zápach, který se kolem nich při nedostatečné hygieně mohl šířit.

Pomoci čistících výrobků se z povrchu kůže odstraňuje špína, zbytky mastí, bakterie, sekrety žláz a odlupující se šupinky. Voda samotná je pro účinné čistění nedostatečná, protože nemůže odstranit lipofilní částice. K tomu potřebujeme aktivní mycí substance. Ty mohou díky své molekulární stavbě rozpouštět nebo emulgovat částice tuků a nečistot, které se pak odstraní vodou.

Dbejte na to, abyste používali vhodné čisticí výrobky, které pokožku dále nevysušují a nedráždí. Alkalická mýdla jsou nevhodná, protože posunutím hodnoty pH kůže narušují fyziologické podmínky a vedou tak ke snížení bariérové funkce kůže. Z aktivních substancí jsou k dispozici alkalická mýdla, syndety, emulze nebo čisticí oleje.

Ke sprchování se doporučují mírné tensidy s přídavkem lipidů a sprchové oleje, které čistí zvlášť jemně. Tento efekt podpoří jen velmi šetrné otření kůže ručníkem.

What is modern plastic surgery