Vlasy považujeme za jednu z přirozených ozdob každého člověka. Problém je však v tom, že kvalitu a množství vlasů si nevybíráme a tak se někdy může stát, že vlasy řídnou a vypadávají. Ztráta vlasů může být výsledkem mnoha příčin, jako je např. vedlejší účinek některých léčiv, úraz, infekce a v neposlední řadě vrozená dispozice. Výskyt je mnohem častější u mužů s geneticky danou charakteristickou lokalizací v oblasti koutů a na temeni hlavy. Je to zároveň ten nejčastější případ vypadávání vlasů vůbec. Člověku na hlavě roste průměrně 100 000 až 150 000 vlasů. Nejtenčí vlasy bývají světlé, kterých bývá většinou nejvíce. Silnější vlasy jsou hnědé a černé. Nejsilnější jsou vlasy zrzavé, které zároveň patří mezi nejtenčí. Barva vlasů je ovlivněna podílem červeného a hnědého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Šedivění vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s přibývajícími léty ho ubývá). Vlasy a nehty si můžeme představit jako rostliny, které vyžadují zvláštní péči . Jak vlas tak nehet je sice tvořen zrohovatělými buňkami, ale vyrůstá z živé tkáně. Vlasová cibulka stejně jako nehtové lůžko jsou živé organismy, které potřebují dostatečný přísun živin a energie, stálou zásobu kyslíku, minerálních solí a dalších živin přepravovaných krevními kapilárami. Nejčastější problémy s vlasy a nehty (vlasy - poškozené, mastné a bez lesku, nehty - měkké a lámavé) bývají často způsobeny biologickou nerovnováhou v organismu. Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně. Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat. Vlasy jsou spolu s nehty, potními a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po třech šikmo z vlasové cibulky uložené v podkoží. Součástí vlasové jednotky je i sval (vzpřimovač vlasu) a mazová žlázka, která ústí podél vlasu na povrch pokožky. Smrštěním svalu se vlas napřímí a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas.
Typické padání vlasů u mužů s následnou pleší je způsobeno:
- dědičnými faktory (genetickým kódem), v nichž je budoucí vlasový problém předem naprogramován;
- androgeny (mužskými pohlavními hormony) jejichž normální nebo zvýšená hodnota iniciuje genetický kód;
- ostatní možné faktory nemusí být nutnou příčinou padání vlasů, ale mohou ztrátu vlasů urychlovat. Každý vlas prochází svým vývojem - tzv. vlasovým cyklem, který zaručuje neustálou obměnu vlasového porostu. Aktivní růstové období (tzv. anagenní) trvá až 5 let, po 14 dnech přechodného (katagenního) přechází do 3-měsíčního klidového (telogenního) stadia, na jehož konci vlas vypadne. V té době již z vlasového míšku vyrůstá vlas nový. Řasy se mění rychleji, a to 1x za 3 - 5 měsíců. Ve zdravé kštici bývá 85 % vlasů v aktivní růstové fázi, 15 % v klidové fázi. Aktuální situaci lze vyhodnotit pomocí tzv. trichogramu. Jedná se o mikroskopické vyšetření 50-ti vlasů , které se vytrhnou pátý den po umytí. Hodnotí se vzhled vlasových stvolů a poměr jednotlivých vlasů ve fázi anagenní, katagenní a telogenní. Umožní nám to posoudit, zda výpad je normální nebo narušený.
Příčin vypadávání vlasů je mnoho: hormonální vlivy, kožní onemocnění, stres, nadměrné sluneční záření, působení různých chemických látek. Nejčastější příčinou je vrozená disposice. Podstatou metody transplantace vlasů je poznatek, že si vlasy po přesazení na jiné místo ponechávají původní vlastnosti. To znamená, že přesadíme-li vlasy z místa, kde rostou, do míst, kde již vypadaly nebo vypadávají, nové vlasy se budou chovat stejně jako na původním místě. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat. Výsledný efekt transplantace vlasy závisí na kvalitě, tloušťce a barvě vlasů a kvalitě kožního krytu hlavy. I když je poměrně hodně pacientů spokojeno po první transplantaci, optimálního stavu lze někdy docílit po dvou až třech zákrocích. Poněvadž vlasovou transplantaci je možno několikrát opakovat, lze tak docílit efektu, který je téměř nerozeznatelný od původní hustoty. Nejvýraznější efekt transplantace dosahuje, pokud se nové vlasy přenášejí na místo, kde původní již zcela vypadaly. Transplantací lze dosáhnout i zahuštění vlasů, a to nejen u mužů, ale i u žen.
Nadměrné olupování vlasové pokožky způsobuje v mnoha případech použití nevhodné vlasové kosmetiky, špatná kadeřnická úprava nebo příliš časté mytí vlasů vysušujícím šampónem. V takovém případě je možné hledat pomoc ve formě vhodných kosmetických přípravků s obsahem uklidňujících a hydratačních látek, neboť problém je způsoben nevhodnou péčí o pokožku hlavy a dá se snadno odstranit. Mezi další příčiny svědění a olupování pokožky patří také nadměrné pocení, střídání teplot při přechodech zvenku do vyhřátých místností nebo stres. Právě napětí a psychická nepohoda jsou často považovány za „spouštěč“, který způsobuje, že naše vnitřní podráždění a přecitlivělost se projeví zevně například jako svědění na pokožce hlavy, vypadávání a maštění vlasů nebo tvorba lupů. Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.
|
