Kůže představuje v mnoha ohledech přímé spojení mezi námi a okolním světem. Přitom plní četné, životně nezbytné funkce:
- Ochrana těla: kůže chrání tělo před přílišnou ztrátou vody a vnějším poškozením (např. mikroorganizmy, chemikáliemi nebo UV-zářením);
- Termoregulace: společně se systémem krevního oběhu zajišťuje kůže rovnoměrnou tělesnou teplotu cca 37 °C;
- Signál a komunikace: na jedné straně signalizuje kůže okolí (např. zarudnutím nebo zblednutím) naše pocity; na straně druhé vnímáme přes kůži okolí, přičemž volná nervová zakončení v kůži zprostředkovávají mozku doteky, teplotu i bolest;
- Zásobárna: kůže je důležitou zásobárnou energie pro látkovou výměnu. Obsahuje cca 50% našich veškerých tukových zásob. Navíc se zde ukládá a zužitkovává množství dalších životně důležitých látek, jako je voda a soli Nejdůležitější úlohou kůže je její bariérová funkce. Kůže chrání tělo před ztrátou vody a zabraňuje vnikání škodlivých mikroorganismů. Tyto důležité úlohy zajišťuje v podstatě vnější vrstva buněk kůže se svými speciálními tuky a zrohovatělými buňkami. Pokožka se považuje za semipermeabilní (polopropustnou). Určité látky mohou přes bariéru kůže tělo opouštět, jiné vnikají zvenku do kůže. Experimentální výzkumy ukázaly, že normální flóra zabraňuje růstu škodlivých mikrobů. Nukleázy (enzymy, které štěpí DNA) z kožních zárodků chrání i proti virům. Používání výrobků se silně antimikrobiálními vlastnostmi narušuje normální kožní flóru stejně jako látky neodpovídající normální, kyselé hodnotě pH kůže. Vzhled jedince podmiňuje mimo jiné aktuální stav kůže, její fyziologické změny ve smyslu stárnutí nebo patologické kožní projevy. Kůže se takto účastní nonverbální komunikace a je důležitým faktorem ovlivňujícím chování i postavení jedince ve společnosti, protože jeho vzhled může vést k pocitům méněcennosti, souvisí s profesním a společenským úspěchem, včetně úspěchu v navazování sexuálních vztahů.
Suchá kůže je velmi častým problémem. Dvě třetiny všech dětí do 10 let a téměř všichni lidé nad 60 let trpí na suchou kůží chudou na tuk, protože u dětí a starých lidí je aktivita mazových žláz nízká. Suchá pokožka je velmi citlivá; kvůli nedostatečnému tvoření mazu se nejen kůže, nýbrž i vlasy jeví jako suché. Změny kůže zjišťujeme většinou v chladném ročním období, kdy se snižuje produkce mazových žláz. Povrch suché kůže je drsný, pokrytý jemnými šupinkami a má sklon ke vzniku malých trhlinek. Zpravidla se vyskytují okrsky dermatitidy. Projevuje se vysoká citlivost na slunce a snížená schopnost neutralizace alkálií. Kůže je velmi citlivá na častý kontakt s vodou nebo mýdlem. Rychle dochází k praskání a trhání zrohovatělé vrstvy. Obraz se pak podobá popraskané keramické váze, hovoříme o "krokodýlí kůži". Předčasně se vyvíjí záhyby a vrásky, vrstvy kůže se ztenčují. Stav suché kůže vyžaduje již od časného mládí trvalou péči, aby se zabránilo stále se vyskytujícím zánětům a předčasnému stárnutí kůže. Hydrolipidní film se mimo jiné skládá z produktu mazových žláz a potu a má rozhodující význam pro stav kůže. Složení a množství hydrolipidní emulze závisí na dědičných předpokladech a na dalších faktorech jako je stres, výživa nebo nemoc. Podstatné je i stáří: během celého dětství až do puberty je produkce mazu velmi nízká. Po pubertě dosahuje individuálně různý definitivní rozměr. Ve stáří se aktivita mazových a potních žláz výrazně snižuje. Proto právě děti a starší lidé mají sklon k suché pokožce, protože jejich regulační možnosti jsou omezeny. Citlivost kůže vůči chemickým noxům (škodlivinám), především alkalickým mýdlům, roste. Vláčnost zrohovatělé vrstvy se rovněž ztrácí, což může vést k tvorbě vrásek. Z mazu, z produktů rohovatění a z potu vzníká i přírozený faktor udržování vlhkosti (NMF) kůže. Pomocí této substance, která váže vodu, se voda zdržuje v rohové vrstvě a zabraňuje jejímu úbytku. Voda je rozhodující substancí pro vláčnost zrohovatělé vrstvy. Jako důležitý faktor zatěžování kůže je třeba uvést také sluneční záření, které kůži velice vysušuje. Profesionální kontakt s chemickými dráždivými látkami, jako jsou organická rozpouštědla, která kůži silně odmašťují, nebo s alkalickými a kyselými roztoky vyžaduje zvláštní a důslednou péči.
Pomoci čistících výrobků se z povrchu kůže odstraňuje špína, zbytky mastí, bakterie, sekrety žláz a odlupující se šupinky. Voda samotná je pro účinné čistění nedostatečná, protože nemůže odstranit lipofilní částice. K tomu potřebujeme aktivní mycí substance. Ty mohou díky své molekulární stavbě rozpouštět nebo emulgovat částice tuků a nečistot, které se pak odstraní vodou. Po čistění obličeje pomocí syndetů trvá přibližně dvě hodiny, než se vrstva lipidů opět regeneruje. Proto je promazání kůže po použití syndetů velmi důležité. K čistění obličeje se nejlépe hodí čistící emulze, která obsahuje mírné tensidy, vysoký podíl tuků a má faktory udržování vlhkosti. Přísady pro dodávání mastnoty jsou při čistění obličeje nevhodné, protože zabraňují optimálnímu výsledku čistění např. při odstraňování make-upu. Doporučit je možno rovněž absorpční ( nečistotu vážící) čisticí prostředky s obsahem ovesné mouky a hydrolipidovýchch olejů.
Kůže tvořena třemi hlavními vrstvami - pokožkou, škárou a podkožním vazivem. Každá z těchto částí má svoji nezastupitelnou funkci a jen když všechny tři dobře fungují, může být naše kůže přirozeně krásná. Podkoží (subcutis) - ochranný polštář a zásobárna. Škára (dermis/korium) - síť vláken zajišťující tvar a pevnost. Pokožka (epidermis) - ochranný val vůči vlivům okolí. Vnímání bolesti a svědění probíhá přes nervová zakončení. V kůži se nachází receptory pro vnímání pocitů tlaku, teploty a vibrací. Přes tyto receptory vedou nervové jednotky impulsy k centrálnímu nervovému systému. Množství smyslových vláken vedoucích z kůže k míše je větší než jeden milion. Vnímání teploty a bolesti patří k nejdůležitějším ochranným mechanismům. Tělo je díky neuvědomělým a uvědomělým reflexům ihned vyvedeno ze zóny nebezpečí.
Strava má na kvalitu kůže velký vliv. Pleti například neprospívá příliš cukru, tuku, oleje, kofeinu, bílého pečiva nebo ostře kořeněných jídel. Naopak pomůže čerstvá zelenina a ovoce, vláknina, libové maso nebo ořechy. Dodržování zásad zdravé životosprávy prospěje nejen Vaší pleti, ale i celému organismu. V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat. Pobyt na čerstvém vzduchu přispívá ke kvalitní regeneraci pokožky. Dochází k jejímu prokrvení, zrychluje se látková výměna a navíc, pobyt v přírodě má protistresové účinky. Také častý stres má na celý organismus, a tedy i na pokožku neblahé účinky. Stres a napětí působí celkovou únavu, která může vyvolat v některých partiích na kůži zvýraznění vrásek, jinde naopak – například kolem očí – způsobit otok, který je zpočátku přechodného ale později trvalého charakteru. Proti stresu je možné bránit se výše zmíněnou zdravou životosprávou, pohybem na čerstvém vzduch a někdy pomůže i jednoduchá koupel s příjemnou kosmetikou, která je relaxací pro tělo i duši.
Velkou pozornost tělesné hygieně a kosmetice věnovali Egypťané. Ti se myli několikrát denně, vždy ráno a večer, a také před každým jídlem. K mytí patřilo očišťování olejem, pískem a sodou. Mýdlo tak jak existuje dnes Egypťané neznali. Tamní krasavice používaly také pleťové masky. Ty byly zhotovené z medu, který byl v Egyptě jako zkrášlovací přípravek velmi populární. Žádná kniha o Egyptě se neobejde bez informace, že se královna Kleopatra koupala v oslím mléce. Na cestách ji prý za tímto účelem doprovázelo celé stádo oslic. Peršané odstraňovali skvrny v obličeji mastí z páchnoucího potu ovčí vlny, který byl smíšený s medem. V baroku se o všeobecnou hygienu mnoho nedbalo. Proto také tady bylo na denním pořádku používání voňavek, vonných bylin, koření, květů a pižmových kuliček. V období rokoka se péče o tělo propadla hluboko dolů. Francouzská královna Marie Antoinetta vyčítala dokonce jednomu svému šlechtici, že si čistí zuby a koupe se. Časté mytí se totiž považovalo za známku kožní choroby.
Je nutno rozlišovat mezi lupy s klinickým stavem podobným lupům v případě velmi citlivé pokožky. Kvůli nízké vlhkosti vzduchu, dochází například v zimních měsících ke snížení obsahu vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a tím ke zvýšenému vysychání pokožky a k citlivým reakcím, pocitu pnutí a svědění. Jemné lupy v důsledku suché, citlivé pokožky poznáte podle velmi suché, citlivé popkožky ze které se uvolňují velmi jemné lupy a to pouze dočasně. U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období.
|
