Strava, kterou běžně konzumujeme, není tak kvalitní, aby nám zaručila vyhovující množství vitamínů, minerálů, enzymů, živých prospěšných bakterií, které žijí v našem střevním traktu a nezbytné vlákniny. Často se zbytečně přejídáme, jíme hlavně večer a někteří z nás podléhají hladu i v noci. V dnešní moderní době je strava umělá, nabitá konzervačními látkami, aby dlouho vydržela a vypadala co nejdéle čerstvá. Obezitu bychom mohli specifikovat jako nadměrné hromadění energetických zásob v podobě tuku, což má pak za následek zvyšování hmotnosti. Mohli bychom také říct, že se jedná o poruchu energetické bilance. To je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie, kdy příjem je vyšší než výdej. Obezita představuje velká zdravotní rizika a sama o sobě je nemocí. V současné době bychom mohli příčiny obezity rozdělit do několika okruhů. Vrozené - genetické dispozice většinou nemůžeme ovlivnit. Pokud jsou oba rodiče obézní je mnohem vyšší riziko, že dítě podědí sklony k obezitě. V tomto případě musí rodiče upravit jídelníček v rodině a sami spolupracovat, aby dítěti snížili riziko otylosti. Získané příčiny. Zde řadíme nedostatek pohybu a pohodlný sedavý způsob života. Velikým problémem je stres a jeho nepříznivé důsledky. Lidé také přibývají na váze díky některým lékům např. kortikoidy, které se používají na léčení zánětů, alergických reakcí, na potlačení funkce imunitního systému apod. Riziko vzniku obezity přináší i absence kojení a používání hormonální antikoncepce. Obézní lidé bývají více nemocní. To je fakt. Obezita patří k rizikovým faktorům pro vznik oběhových onemocnění, vysokého tlaku, arteriosklerózy, infarktu myokardu, neplodnosti, diabetu, nádorů tlustého střeva a konečníku, osteoporózy, celulitidy, žlučníkových kamenů, onemocnění jater, degenerativních onemocnění kloubů, křečových žil a mnohých dalších chorob. Obezita také komplikuje léčbu již zmíněných onemocnění. Je prokázáno, že pokles hmotnosti již o 5 % významně sníží pokles krevního tlaku a trvalý pokles hmotnosti více jak o 10 % značně snižuje riziko předčasného úmrtí.
Vlastní zákrok je prováděn v celkové anestesii po předchozím vyšetření, vyměření a zakreslení odsávaných oblastí. Operační řezy jsou 0,5 – 1 cm dlouhé, jsou v místech co nejméně viditelných - např. na bocích v místě, kde budou kryty spodním prádlem, dále v rýze pod hýžděmi, v podkolení ohybové rýze apod. Ihned po zákroku jsou operované oblasti komprimovány elastickými návleky, ztracené tekutiny jsou doplněny nitrožilní infuzí. Jednou z nepříjemných odchylek je zvýšené množství ukládaného tuku. Rozložení tuku na těle u mužů a u žen je rozdílné a patří mezi sekundární pohlavní znaky. Pří liposukce se provádí snížení podkožní tukové vrstvy odsátím určitého množství tuku tam, kde dochází k jeho nadměrnému ukládání. Pří tumescentní liposukce asi hodinu před operací je pacientovi pod kůži napuštěno větší množství fyziologického roztoku. Tato tekutina obsahuje lokální anestetikum a také adrenalin, který vyvolá stažení cév, krvácení při zákroku je proto minimální. Odsávání tuku, zředěného roztokem, je značně usnadněno – je ho tak možné odebrat větší množství a používat velmi tenké kanyly s malými otvory, které jen zcela minimálně poškozují závěsný aparát kůže. Odsátím podkožního tuku - liposukcí - lze tukové polštáře v problemnych partiích redukovat a tím dosáhnout změny siluety. Odsátím dochází k odstranění tukových buněk, tzn. na místech, kde byla provedena liposukce již k opětovnému vzniku tukového polštáře nemůže dojít.
|
|
