Vlasová poradnaZtráta vlasů může být výsledkem mnoha příčin, jako je např. vedlejší účinek některých léčiv, úraz, infekce a v neposlední řadě vrozená dispozice. Výskyt je mnohem častější u mužů s geneticky danou charakteristickou lokalizací v oblasti koutů a na temeni hlavy. Je to zároveň ten nejčastější případ vypadávání vlasů vůbec. Vlasy jsou součástí lidského organismu a působí na ně stejně, jako na pokožku, různé klimatické podmínky (zima, vítr, sůl z mořské vody, slunce), chemické látky (znečištěné ovzduší, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poškození (přílišně horké vysoušení, zmačkaní atd.) nebo různé fyzické zatížení organismu (těhotenství, choroba, stres). Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně. Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů. Vlasy o člověku prozradí hodně, proto byste péči o svou hřívu neměla nechávat jen za dveřmi koupelny. Šampónem a balzám to totiž nekončí. I účesy totiž podléhá módním trendům. Proto se každoročně sejdou špičkový kadeřníci světa, aby uvedli žhavé trendy ve vlasové tvorbě. Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120. Nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20. - 30. rokem života. V této době máme na hlavě až 615 vlasových cibulek na 1 cm2. Kolem 40. roku se vlasy méně, mastí nedovedou již tak dobře zachycovat vodu, jsou slabší řídnou a s dalšími roky šedivějí. Kolem 50. roku klesá jejich počet na 485 na 1 cm2 v průměru. Naše vlasy, podobně, jako pokožka, je neustále vystavena celé řadě negativních vlivů. Smog, prach, cigaretový kouř, maz, zbytky vlasové kosmetiky, sluneční záření - to jsou každodenní nástrahy. Lomivé vlasy s roztřepenými konečky vlasů s přesušením, jsou nejčastěji důsledkem někdy přímo drastických kadeřnických úprav. Vlasy mnohdy neuvážlivě barvíme, odbarvujeme, trvalíme, tupírujeme, kartáčujeme, fénujeme (někdy doslova pečeme). Splétáme je do copánků a copů, drdolů, zdobíme se sponami, sponkami, gumičkami. To vše velmi často vede nepozorovaně k tzv. trakční alopecii - výpadu vlasů v oblasti vlasové hranice na spáncích a na čele.
Svědění a lupyK nejčastějším problémům vlasů a vlasové pokožky patří svědění a tvorba lupů. Pokud se lupy ve vlasech vyskytují, velmi často jsou doprovázeny nepříjemným svěděním hlavy, kterou si věčným „drbáním“ ještě více podráždíme a vytváříme nejen esteticky viditelný problém, ale startujeme nekonečné kolečko: nejsme ve vnitřní pohodě – pokožka svědí – vytvářejí se lupy – škrábeme se – pokožka svědí ještě více – také lupů se tvoří více a nakonec se prohloubí naše počáteční vnitřní nejistota. Nadměrné olupování vlasové pokožky způsobuje v mnoha případech použití nevhodné vlasové kosmetiky, špatná kadeřnická úprava nebo příliš časté mytí vlasů vysušujícím šampónem. V takovém případě je možné hledat pomoc ve formě vhodných kosmetických přípravků s obsahem uklidňujících a hydratačních látek, neboť problém je způsoben nevhodnou péčí o pokožku hlavy a dá se snadno odstranit. Pro péči o citlivou pokožku hlavy zvolte takové přípravky, které svým složením působí nejen proti tvorbě lupů, ale zároveň jsou jemné, šetrné a mají zklidňující účinek na podrážděnou svědící pokožku.
Co nám vlasy nejvíce ničí?Ochlupení je, s výjimkou dlaní a plosek, prakticky po celém těle.Pak hovoříme o vlasech, vousech, řasách, obočí, brvách. Jen na hlavě máme něco kolem 100 tisíc vlasů. Nejvíce bývá světlých vlasů, které jsou však nejslabší. Silnější jsou vlasy hnědé a černé, kterých je méně. Nejsilnější jsou vlasy rezavé, ale je jich také nejméně. Barva vlasů je dána poměrem obsahu 2 druhů kožního barviva - tzv. melaninu. Každý vlas prochází svým vývojem - tzv. vlasovým cyklem, který zaručuje neustálou obměnu vlasového porostu. Aktivní růstové období (tzv. anagenní) trvá až 5 let, po 14 dnech přechodného (katagenního) přechází do 3-měsíčního klidového (telogenního) stadia, na jehož konci vlas vypadne. V té době již z vlasového míšku vyrůstá vlas nový. Řasy se mění rychleji, a to 1x za 3 - 5 měsíců. Ve zdravé kštici bývá 85 % vlasů v aktivní růstové fázi, 15 % v klidové fázi. Aktuální situaci lze vyhodnotit pomocí tzv. trichogramu. Jedná se o mikroskopické vyšetření 50-ti vlasů , které se vytrhnou pátý den po umytí. Hodnotí se vzhled vlasových stvolů a poměr jednotlivých vlasů ve fázi anagenní, katagenní a telogenní. Umožní nám to posoudit, zda výpad je normální nebo narušený.
Jak je to s růstem vlasůTransplantace vlasů je tedy zákrok, jímž se přesazují dědičně nepoškozené zdravé vlasové kořínky do prořídlých nebo holých míst pacientovy hlavy. Jako dárcovské místo vlasových kořínků je nejčastěji využívána krajina v týle hlavy, kde je porost hustší a silnější než na jiných místech. Z této lokality je odebrán na operačním sále po místním znecitlivění pruh kůže. Z něho se připraví miništěpy či mikroštěpy obsahující vlasové kořínky, které jsou přeneseny a zasazeny na místa, kde vlasový porost zcela chybí nebo kde je výrazně prořídlý. Jedním z velmi důležitých předpokladů úspěšné vlasové transplantace je dobrá výživa nově vsazených vlasových štěpů – to znamená, že musí být dodržen dostatečný odstup mezi jednotlivými implantovanými štěpy. Z tohoto důvodu se někdy vlasová transplantace po nějaké době, zhruba za 6 až 8 měsíců, opakuje a vlasový porost se zahušťuje. Transplantace vlastních vlasů je v současné době jediná lékařská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na místě, kde se již definitivně ztratily. Základním předpokladem je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení. Nelze například očekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly.
|
|