|
Strava, kterou běžně konzumujeme, není tak kvalitní, aby nám zaručila vyhovující množství vitamínů, minerálů, enzymů, živých prospěšných bakterií, které žijí v našem střevním traktu a nezbytné vlákniny. Často se zbytečně přejídáme, jíme hlavně večer a někteří z nás podléhají hladu i v noci. V dnešní moderní době je strava umělá, nabitá konzervačními látkami, aby dlouho vydržela a vypadala co nejdéle čerstvá. Ideální hmotnost orientačně vypočítáme podle Brocova vzorce. Ideální váha = tělesná výška v cm - 100 = kg. Tolerujeme 10 % nadváhy. Přesnější je hmotnostní index BMI (z angl. body mass index). Je to poměr hmotnosti těla (v kg) ke druhé mocnině tělesné výšky (v metrech). Norma činí 22-25. Příčiny nadváhy můžeme také vysledovat v sociálně - ekonomických podmínkách každého z nás. Nesmíme také zapomenout na potřebu vypěstovat si schopnost čelit intenzivní reklamě na pro hubnutí nevhodné potraviny (sušenky, čokolády, chipsy atd.), která je bohužel součástí našeho života. Velkou skupinou vlivů, které mohou směrovat nemocného k obezitě jsou různá onemocnění, která se nesmějí podceňovat. Lékař by měl vždy vyšetřit štítnou žlázu, která řídí řadu biochemických pochodů v lidském těle. Nesmíme zapomínat na trávící choroby a metabolickou funkci jater. Každý člověk potřebuje určité množství tělesného tuku jako zdroj své energie a tepelné izolace. Ženy potřebují o 5% více tělesných tuků než muži. Jste li obézní, je u vás daleko vyšší pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů. Jedná se především o onemocnění srdce, mozkové příhody, rakovinu, dnu a mnoho dalších. Obezita rovněž příliš nepřispívá kvalitnímu spánku (neharmonické dýchání). Díky vyšší tělesné hmotnosti dochází k vyššímu opotřebování kloubů a vyšší zátěži páteře. Jedinou cestou jak se vyhnout těmto následkům je odstranění přebytečných kilogramů. Studie ukazují, že snížení hmotnosti již o několik kilogramů je okamžitě viditelné na úpravě zdravotního stavu. Obézní lidé bývají více nemocní. To je fakt. Obezita patří k rizikovým faktorům pro vznik oběhových onemocnění, vysokého tlaku, arteriosklerózy, infarktu myokardu, neplodnosti, diabetu, nádorů tlustého střeva a konečníku, osteoporózy, celulitidy, žlučníkových kamenů, onemocnění jater, degenerativních onemocnění kloubů, křečových žil a mnohých dalších chorob. Obezita také komplikuje léčbu již zmíněných onemocnění. Je prokázáno, že pokles hmotnosti již o 5 % významně sníží pokles krevního tlaku a trvalý pokles hmotnosti více jak o 10 % značně snižuje riziko předčasného úmrtí.
Odsávání tuku – liposukce – je chirurgický výkon, během kterého se z drobných kožních řezů provádí zmenšení podkožní tukové vrstvy v místech jeho nadměrného ukládání. Operační řezy jsou 0,5 – 1 cm dlouhé, jsou v místech co nejméně viditelných - např. na bocích v místě, kde budou kryty spodním prádlem, dále v rýze pod hýžděmi, v podkolení ohybové rýze apod. Ihned po zákroku jsou operované oblasti komprimovány elastickými návleky, ztracené tekutiny jsou doplněny nitrožilní infuzí. Jednou z nepříjemných odchylek je zvýšené množství ukládaného tuku. Rozložení tuku na těle u mužů a u žen je rozdílné a patří mezi sekundární pohlavní znaky. Pří liposukce se provádí snížení podkožní tukové vrstvy odsátím určitého množství tuku tam, kde dochází k jeho nadměrnému ukládání. Existuji take tumescentní liposukce, ktera se provádí při vědomí pacienta, bez celkové anestézie. Pří tumescentní liposukce asi hodinu před operací je pacientovi pod kůži napuštěno větší množství fyziologického roztoku. Tato tekutina obsahuje lokální anestetikum a také adrenalin, který vyvolá stažení cév, krvácení při zákroku je proto minimální. Odsávání tuku, zředěného roztokem, je značně usnadněno – je ho tak možné odebrat větší množství a používat velmi tenké kanyly s malými otvory, které jen zcela minimálně poškozují závěsný aparát kůže. Při liposukci dochází ke snížení tukové vrstvy v určitých partiích těla. V žádném případě není liposukce vhodná pro celkovou redukci váhy. Rozhodující pro tento typ operace je kontraktilita a elasticita kůže. Mezi nejčastější lokality, kde je možné odsát přebytečný tuk, patří oblast podbradku, břicha, vnitřních stehen, vnitřních kolen, oblasti boků a nad oběma kyčlemi.
|
