Kůže je největším orgánem lidského těla. Váží včetně podkoží 15 - 20 kg a má plochu 1,5 – 2 m2 . Nejpovrchnější část se nazývá epidermis - pokožka, pod ní je uložena škára a nejhlouběji najdeme různě silnou tukovou vrstvu, která se označuje jako podkoží. Nejtenčí pokožka je na očním víčku - 0,1 mm a nejtlustší na ploskách nohou 0,4 mm. Nejdůležitější úlohou kůže je její bariérová funkce. Kůže chrání tělo před ztrátou vody a zabraňuje vnikání škodlivých mikroorganismů. Tyto důležité úlohy zajišťuje v podstatě vnější vrstva buněk kůže se svými speciálními tuky a zrohovatělými buňkami. Pokožka se považuje za semipermeabilní (polopropustnou). Určité látky mohou přes bariéru kůže tělo opouštět, jiné vnikají zvenku do kůže. Experimentální výzkumy ukázaly, že normální flóra zabraňuje růstu škodlivých mikrobů. Nukleázy (enzymy, které štěpí DNA) z kožních zárodků chrání i proti virům. Používání výrobků se silně antimikrobiálními vlastnostmi narušuje normální kožní flóru stejně jako látky neodpovídající normální, kyselé hodnotě pH kůže.
Rychlé změny teploty v zevním prostředí, jako je sálavé teplo nebo náhlé ochlazení v mrazu mají nejzávažnější následky, zejména pokud působí opakovaně. Těm, kteří mají s pletí problémy, doporučujeme nevystavovat se extrémním teplotám pokud možno vůbec, případně měnit prostředí s vysokými teplotními výkyvy pouze pozvolna. Dnes snad každá žena považuje za samozřejmost dopřát si kvalitní kosmetiku. Důležité je ovšem i její správné použití. Například pravidelné „vytahování“ pleti na obličeji při aplikaci krému může být příčinou předčasné tvorby vrásek. Naštěstí je dnes na trhu již velké množství literatury, kde je možné se s těmito informacemi seznámit. Odborný lékař či kosmetička také pomohou najít odpověď na konkrétní dotazy. Nikotin obsažený v tabákovém kouři ovlivňuje negativně organizmus jako celek. Stahuje cévy, podporuje vznik nádorových onemocnění. Pokožka dlouholetých kuřáků bývá zhrubělá, vrásčitá. Kolem úst se tvoří hluboké brázdy, které kosmeticky prakticky nelze korigovat. V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat. Také častý stres má na celý organismus, a tedy i na pokožku neblahé účinky. Stres a napětí působí celkovou únavu, která může vyvolat v některých partiích na kůži zvýraznění vrásek, jinde naopak – například kolem očí – způsobit otok, který je zpočátku přechodného ale později trvalého charakteru. Proti stresu je možné bránit se výše zmíněnou zdravou životosprávou, pohybem na čerstvém vzduch a někdy pomůže i jednoduchá koupel s příjemnou kosmetikou, která je relaxací pro tělo i duši.
Lidská kůže (cutis) se skládá ve směru zevnitř ven ze 3 hlavních vrstev: podkoží (subcutis), které slouží tělu jako ochranný polštář a jako zásobárna živin pro látkovou výměnu, škáry (dermis), jejíž vazivová tkáň propůjčuje kůži pevnost a tvar, a pokožky (epidermis), která obaluje tělo zvnějšku a chrání je před škodlivými okolními vlivy. Podkoží (subcutis) - ochranný polštář a zásobárna. Škára (dermis/korium) - síť vláken zajišťující tvar a pevnost. Pokožka (epidermis) - ochranný val vůči vlivům okolí. Střední vrstvu kůže tvoří škára (korium), která je tvořena různými typy vazivových vláken spojených tmelovou substancí. Tato vrstva rozhoduje o pružnosti, mechanické odolnosti a pevnosti kůže. Její vlastnosti mají vliv na vznik vrásek, které jsou projevem stárnutí kůže. Její součástí jsou cévy, nervová zakončení, díky kterým jsme schopni vnímat pocity, jako je teplo, chlad a bolest, ve škáře jsou zanořeny potní a mazové žlázy, nehty a vlasy.
Pomoci čistících výrobků se z povrchu kůže odstraňuje špína, zbytky mastí, bakterie, sekrety žláz a odlupující se šupinky. Voda samotná je pro účinné čistění nedostatečná, protože nemůže odstranit lipofilní částice. K tomu potřebujeme aktivní mycí substance. Ty mohou díky své molekulární stavbě rozpouštět nebo emulgovat částice tuků a nečistot, které se pak odstraní vodou. Dbejte na to, abyste používali vhodné čisticí výrobky, které pokožku dále nevysušují a nedráždí. Alkalická mýdla jsou nevhodná, protože posunutím hodnoty pH kůže narušují fyziologické podmínky a vedou tak ke snížení bariérové funkce kůže. Z aktivních substancí jsou k dispozici alkalická mýdla, syndety, emulze nebo čisticí oleje. Ke koupelím se doporučují koupelové oleje, přičemž se doporučují koupele ve vrstvách. Takto označujeme koupele, při kterých se ošetřující prostředek dává přímo do vody. Na povrchu vody výrazně rozpoznáváme plovoucí film oleje, případně takzvaná "mastná oka". Tyto koupele zanechávají mastný film na pokožce a tím jsou zvlášť účinné. Koupelové pěny a jiná pokožku vysušující opatření (natírání roztoky s obsahem alkoholu, např. Alpa apod.) byste se měli vyvarovat. Suchá kůže atopika je velmi citlivá na vysušení a podráždění. Proto byste měli změnit Vaše návyky při čistění kůže. Přehnaná hygiena může být příčinou dráždění kůže. Obzvláště v chladném ročním období, ve kterém je kůže náchylná k vysýchání, není ani z hygienického hlediska většinou nutné se denně vydatně sprchovat.
Suchá kůže je velmi častým problémem. Dvě třetiny všech dětí do 10 let a téměř všichni lidé nad 60 let trpí na suchou kůží chudou na tuk, protože u dětí a starých lidí je aktivita mazových žláz nízká. Na pokožce se střídají zarudlá místa vedle bledých, protože prokrvení je nerovnoměrné. Často se také setkáváme s nerovnoměrnou pigmentací. Způsobují to šupiny, absorbující ultrafialové záření, takže předtím šupinaté oblasti se především v létě jeví jako bledé vedle normálně opálené kůže. Projevy vysýchání jsou obzvláště ohroženy oblasti bérců, bočních částí trupu a paže. Pro suchou kůži je typické dlouhodobě se vyskytující svědění, které je často – přes pouze nepatrné změny kůže – velmi výrazné. Lidé se suchou pokožkou jen zřídka trpí onemocněním typu akné nebo růžovky. Předčasně se vyvíjí záhyby a vrásky, vrstvy kůže se ztenčují. Stav suché kůže vyžaduje již od časného mládí trvalou péči, aby se zabránilo stále se vyskytujícím zánětům a předčasnému stárnutí kůže. Proti vysýchání působí přírodní faktory udržování vlhkosti v nejvrchnější vrstvě kůže a vhodné složení hydrolipidního filmu kůže. Časté čistění kůže odstraňuje nejen hydrolipidový film, nýbrž může také uvolňovat faktory udržování vlhkosti z kůže a poškozovat membrány zrohovatělých buněk. Vlivem malých defektů zrohovatělé kůže dochází ke ztrátě vody, bariérová funkce kůže již není zaručena. K těmto změnám dochází častým kontaktem s vodou, jako je časté sprchování a koupání. Je-li suchá kůže navíc zřídka mazána nebo používají-li se k péči nevhodné preparáty, jsou nežádoucí změny kůže jisté. Jako důležitý faktor zatěžování kůže je třeba uvést také sluneční záření, které kůži velice vysušuje. Profesionální kontakt s chemickými dráždivými látkami, jako jsou organická rozpouštědla, která kůži silně odmašťují, nebo s alkalickými a kyselými roztoky vyžaduje zvláštní a důslednou péči.
Ve staré Indii používali přípravky k pěstění krásy ženy i muži. Oblíbené byly obklady z různých bylinných šťáv, masti a oleje. Za elixír života bylo považováno kravské mléko, ještě více se ale cenilo mléko mateřské. Velkými milovníky lázní a koupelí byli Řekové. Po lázni následovala masáž různými oleji, například z mandlí, datlí, ořechů, sezamu, myrhy, růže, kosatců, narcisů, granátových jablíček nebo šafránu. Masti se připravovaly z loje, vosku, terpetýnu, vepřového i husího sádla. V baroku se o všeobecnou hygienu mnoho nedbalo. Proto také tady bylo na denním pořádku používání voňavek, vonných bylin, koření, květů a pižmových kuliček. V období rokoka se péče o tělo propadla hluboko dolů. Francouzská královna Marie Antoinetta vyčítala dokonce jednomu svému šlechtici, že si čistí zuby a koupe se. Časté mytí se totiž považovalo za známku kožní choroby.
Sníží-li se obsah vody v kůži, vyskytne se nepříjemný pocit napětí a kůže se olupuje. Proto je volba vhodných čisticích a ošetřujících výrobků pro starší pokožku zvlášť důležitá. Výrobky pro ošetřování kůže ve stáří by měly nahrazovat nedostatek lipidů (tuků), vody a současně obsahovat substance, které působí proti ztrátě vody (např. močovinu). Močovina je důležitou přísadou pro zlepšení suchého stavu kůže a osvědčila se obzvláště u šupiny tvořící sebostatické kůže. Patří mezi přírodní faktory udržování vlhkosti ("natural moisturizing factors") kůže a zvyšuje při lokálním používání obsah vody ve zrohovatělé vrstvě. Močovina může při akutních, zánětlivých změnách vyvolávat krátkodobé pálení. V posledních letech získal na významu při léčbě atopického ekzému pupalkový olej. Tato cenná substance obsahuje mimo jiné vysoký podíl vícenásobně nenasycených mastných kyselin jako je kyselina linolová, kyselina gama-linolenová. Při nanášení se tyto kyseliny váží přímo do lipidů zrohovatělé vrstvy a prokazatelně způsobují redukci ztrát vody z atopické kůže.
Zdravá pokožka se průběžně obnovuje sama. Během cca 30 dní se přitom z kožních buněk, které se nově vytvořily v pokožce, stanou buňky zrohovatělé vrstvy a jako velmi malé, pouhým okem neviditelné buněčné balíčky na povrchu pokožky odloupnou. U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období.
|
