Kůže je důležitým orgánem našeho těla: je ochrannou bariérou proti pronikání mikroorganismů a proti ztrátám tekutin - vysychání, současně je však propustná natolik, aby odpařováním tekutin (pocením) a prokrvením mohla regulovat tělesnou teplotu. Je dále orgánem senzorickým, jímž vnímáme dotyky, pocity tepla, chladu a bolesti.

Nejdůležitější úlohou kůže je její bariérová funkce. Kůže chrání tělo před ztrátou vody a zabraňuje vnikání škodlivých mikroorganismů. Tyto důležité úlohy zajišťuje v podstatě vnější vrstva buněk kůže se svými speciálními tuky a zrohovatělými buňkami. Pokožka se považuje za semipermeabilní (polopropustnou). Určité látky mohou přes bariéru kůže tělo opouštět, jiné vnikají zvenku do kůže.

Vzhled jedince podmiňuje mimo jiné aktuální stav kůže, její fyziologické změny ve smyslu stárnutí nebo patologické kožní projevy. Kůže se takto účastní nonverbální komunikace a je důležitým faktorem ovlivňujícím chování i postavení jedince ve společnosti, protože jeho vzhled může vést k pocitům méněcennosti, souvisí s profesním a společenským úspěchem, včetně úspěchu v navazování sexuálních vztahů.

Pomoci čistících výrobků se z povrchu kůže odstraňuje špína, zbytky mastí, bakterie, sekrety žláz a odlupující se šupinky. Voda samotná je pro účinné čistění nedostatečná, protože nemůže odstranit lipofilní částice. K tomu potřebujeme aktivní mycí substance. Ty mohou díky své molekulární stavbě rozpouštět nebo emulgovat částice tuků a nečistot, které se pak odstraní vodou.

Dbejte na to, abyste používali vhodné čisticí výrobky, které pokožku dále nevysušují a nedráždí. Alkalická mýdla jsou nevhodná, protože posunutím hodnoty pH kůže narušují fyziologické podmínky a vedou tak ke snížení bariérové funkce kůže. Z aktivních substancí jsou k dispozici alkalická mýdla, syndety, emulze nebo čisticí oleje.

Suchá kůže atopika je velmi citlivá na vysušení a podráždění. Proto byste měli změnit Vaše návyky při čistění kůže. Přehnaná hygiena může být příčinou dráždění kůže. Obzvláště v chladném ročním období, ve kterém je kůže náchylná k vysýchání, není ani z hygienického hlediska většinou nutné se denně vydatně sprchovat.

Po každém kontaktu s vodou se doporučuje vhodně kůži ošetřit. Kontakt se substancemi, dráždícími pokožku – i pod prahovou hodnotou – je pro suchou kůži velmi škodlivý a může vést k chronickým ekzémům.

O svoji kůži pečovali lidé prakticky od Adama. Některé jejich recepty na krásu bychom bez obav mohli vyzkoušet i dnes, jiné nejsou právě nejlákavější. Tak či onak, malá procházka historií krásy bude jistě poučná i zábavná.

Svoji kůži si lidé natírali už v pravěku. Především tukem se chránili proti větru, slunečnímu záření, ale i hmyzu. Primitivní člověk si obličej i tělo líčil barevnými hlinkami nebo šťávami z rostlin. Ornamenty na kůži ho jednak měly chránit před duchy, vyjadřovaly ale rovněž jeho společenské postavení a příslušnost ke kmeni.

Velkými milovníky lázní a koupelí byli Řekové. Po lázni následovala masáž různými oleji, například z mandlí, datlí, ořechů, sezamu, myrhy, růže, kosatců, narcisů, granátových jablíček nebo šafránu. Masti se připravovaly z loje, vosku, terpetýnu, vepřového i husího sádla.

Ve středověku už koupání tak oblíbené nebylo, nicméně různé balzámy, parfémy a vonné oleje byly u šlechty velmi populární. Urození lidé nosili u pasu takzvaná voňadla, tedy lahvičky s vůní dováženou většinou z Arábie. Jejich úkolem bylo zakrýt zápach, který se kolem nich při nedostatečné hygieně mohl šířit.

Proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v normální, zdravé kůži přesně sladěn. To znamená, že nové buňky se v zárodečné vrstvě tvoří v míře, v jaké se na povrchu kůže odlupují. Poruchy tohoto synchronního procesu mohou vést mj. k šupinovitému povrchu pokožky, k ztluštění, resp. ztenčení zrohovatělé vrstvy.

Zrohovatělá vrstva sama působí jako ochranný pancíř proti mechanickým a tepelným vlivům. Přesto se pokožka chrání ještě více. Na zrohovatělé vrstvě leží povrchový film z potu, kožního mazu (sebum) a bakterií: Hydro-lipidový film, který je označován také jako ochranný kyselý plášť. Se svou mírně kyselou hodnotou pH 5 -5,5 má funkci "ochranného pouzdra". Dokáže omezeně neutralizovat zásadité a kyselé látky, a chrání tak pokožku před poškozením.

Střední vrstvu kůže tvoří škára (korium), která je tvořena různými typy vazivových vláken spojených tmelovou substancí. Tato vrstva rozhoduje o pružnosti, mechanické odolnosti a pevnosti kůže. Její vlastnosti mají vliv na vznik vrásek, které jsou projevem stárnutí kůže. Její součástí jsou cévy, nervová zakončení, díky kterým jsme schopni vnímat pocity, jako je teplo, chlad a bolest, ve škáře jsou zanořeny potní a mazové žlázy, nehty a vlasy.

Suchá kůže je velmi častým problémem. Dvě třetiny všech dětí do 10 let a téměř všichni lidé nad 60 let trpí na suchou kůží chudou na tuk, protože u dětí a starých lidí je aktivita mazových žláz nízká.

Suchá pokožka je velmi citlivá; kvůli nedostatečnému tvoření mazu se nejen kůže, nýbrž i vlasy jeví jako suché. Změny kůže zjišťujeme většinou v chladném ročním období, kdy se snižuje produkce mazových žláz. Povrch suché kůže je drsný, pokrytý jemnými šupinkami a má sklon ke vzniku malých trhlinek.

Zpravidla se vyskytují okrsky dermatitidy. Projevuje se vysoká citlivost na slunce a snížená schopnost neutralizace alkálií. Kůže je velmi citlivá na častý kontakt s vodou nebo mýdlem. Rychle dochází k praskání a trhání zrohovatělé vrstvy. Obraz se pak podobá popraskané keramické váze, hovoříme o "krokodýlí kůži".

Příčiny suché kůže jsou většinou dány dědičně nízkou produkcí mazu, někdy vnějšími faktory jako třeba častým koupáním, sprchováním nebo používáním mýdel či pěnivých přísad do koupele, které zapříčiňují odmašťování zrohovatělé vrstvy.

Proti vysýchání působí přírodní faktory udržování vlhkosti v nejvrchnější vrstvě kůže a vhodné složení hydrolipidního filmu kůže.

Hydrolipidní film se mimo jiné skládá z produktu mazových žláz a potu a má rozhodující význam pro stav kůže. Složení a množství hydrolipidní emulze závisí na dědičných předpokladech a na dalších faktorech jako je stres, výživa nebo nemoc. Podstatné je i stáří: během celého dětství až do puberty je produkce mazu velmi nízká. Po pubertě dosahuje individuálně různý definitivní rozměr. Ve stáří se aktivita mazových a potních žláz výrazně snižuje. Proto právě děti a starší lidé mají sklon k suché pokožce, protože jejich regulační možnosti jsou omezeny.

Z mazu, z produktů rohovatění a z potu vzníká i přírozený faktor udržování vlhkosti (NMF) kůže. Pomocí této substance, která váže vodu, se voda zdržuje v rohové vrstvě a zabraňuje jejímu úbytku. Voda je rozhodující substancí pro vláčnost zrohovatělé vrstvy.

I faktory životního prostředí jsou rozhodující pro vytvoření suché kůže: převážně v zimních měsících panuje v klimatizovaných nebo vytápěných místnostech příliš nízká vlhkost vzduchu (požadovaná hodnota je minimálně 55 %), což podmiňuje vysýchání rohovatějící vrstvy.

Při výskytu lupů se zárodečná flóra kůže dostala z rovnováhy. Zárodečná flóra je důležitý faktor pro zdraví pokožky. Skládá se z mikroorganismů, jako jsou bakterie a kvasinky, které žijí na pokožce a dokonalým řídícím systémem jsou udržovány v rovnováze. V případě predispozice k tvorbě lupů se počet kvasinek "Pityrosporum ovale" a jejích druhových zástupců procentuálně zvýší a vede k zesílenému dělení buněk. Tak dochází k tvorbě lupů. Laboratorní testy prokázaly, že jedna účinná látka proti lupům nedokáže ve stejné míře zredukovat různé druhové zástupce Pityrosporum ovale. Pro maximální potlačení všech původců lupů je nutná kombinace účinných látek proti lupům s širokospektrým účinkem.

Je nutno rozlišovat mezi lupy s klinickým stavem podobným lupům v případě velmi citlivé pokožky. Kvůli nízké vlhkosti vzduchu, dochází například v zimních měsících ke snížení obsahu vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a tím ke zvýšenému vysychání pokožky a k citlivým reakcím, pocitu pnutí a svědění. Jemné lupy v důsledku suché, citlivé pokožky poznáte podle velmi suché, citlivé popkožky ze které se uvolňují velmi jemné lupy a to pouze dočasně.

V zimě je pokožka výrazně citlivější než v létě, neboť v důsledku nižší vlhkosti vzduchu se snižuje i obsah vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a dochází ke zvýšenému vysychání pokožky. Suchá pokožka je obzvlášť ohrožena. Má sklon reagovat citlivě, neboť bariéra zrohovatělé vrstvy je schopna plnit svou funkci pouze tehdy, pokud je dostatečně zásobována vlhkostí.

Czech dental clinic open for you