|
Vlasy jsou jedním z nejdůležitějších výrazových prostředků a dávají každému z nás osobitý vzhled. Obzvláště v dnešní době jsou husté a zdravé vlasy nezbytnou součástí osobnosti a pro moderního člověka jsou jedním z projevů a symbolů krásy. Člověku na hlavě roste průměrně 100 000 až 150 000 vlasů. Nejtenčí vlasy bývají světlé, kterých bývá většinou nejvíce. Silnější vlasy jsou hnědé a černé. Nejsilnější jsou vlasy zrzavé, které zároveň patří mezi nejtenčí. Barva vlasů je ovlivněna podílem červeného a hnědého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Šedivění vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s přibývajícími léty ho ubývá). Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně. Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů. Vlasy o člověku prozradí hodně, proto byste péči o svou hřívu neměla nechávat jen za dveřmi koupelny. Šampónem a balzám to totiž nekončí. I účesy totiž podléhá módním trendům. Proto se každoročně sejdou špičkový kadeřníci světa, aby uvedli žhavé trendy ve vlasové tvorbě. Napadlo vás někdy, že struktura vlasu má stejně logické uspořádání jako Rubikova kostka? Podobně jako ji i vlasy tvoří jednotlivé části, které, pouze pokud jsou složeny ve správném pořadí, tvoří ten pravý celek. Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120. Vlasy jsou spolu s nehty, potními a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po třech šikmo z vlasové cibulky uložené v podkoží. Součástí vlasové jednotky je i sval (vzpřimovač vlasu) a mazová žlázka, která ústí podél vlasu na povrch pokožky. Smrštěním svalu se vlas napřímí a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas. Denní normální výpad vlasů u zdravého člověka se pohybuje v průměru mezi 60 - 90 vlasy na den. Ne vždy každý vlas, který nalezneme na polštáři či v koupelně, musí nutně znamenat chorobný stav. Vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá, nežije stále. Vyrůstá z ní vlas až 7 let, poté odumírá a nahrazuje ji nová vlasová cibulka. Délka jednotlivých, výše zmíněných fází vlasového růstu je rozdílná nejen mezi jednotlivci, ale i v jednotlivých obdobích života jedince. Konečného vzhledu naše kštice dosáhne po pubertě.
Příčin vypadávání vlasů je mnoho: hormonální vlivy, kožní onemocnění, stres, nadměrné sluneční záření, působení různých chemických látek. Nejčastější příčinou je vrozená disposice. Transplantace vlasů je tedy zákrok, jímž se přesazují dědičně nepoškozené zdravé vlasové kořínky do prořídlých nebo holých míst pacientovy hlavy. Jako dárcovské místo vlasových kořínků je nejčastěji využívána krajina v týle hlavy, kde je porost hustší a silnější než na jiných místech. Z této lokality je odebrán na operačním sále po místním znecitlivění pruh kůže. Z něho se připraví miništěpy či mikroštěpy obsahující vlasové kořínky, které jsou přeneseny a zasazeny na místa, kde vlasový porost zcela chybí nebo kde je výrazně prořídlý. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat.
Situaci pomohou vylepšit vhodné vlasové přípravky, zaměřené nejen na lupy samotné, ale také na podrážděnou pokožku a speciální masáže hlavy, které pokožku prokrví, uvolní svalové napětí, zvýší průtok krve a zrychlí látkovou výměnu. To vše působí příznivě nejen na uvolnění stresu a napětí pokožky hlavy, ale také na růst a zdraví vlasů. Masáže mohou být buď povrchové, pouze s lehkým dotekem na pokožku hlavy, nebo hloubkové, které se provádějí s větším tlakem a stimulují nervová zakončení ve vlasové části, čímž uvolňují svalové napětí. Mezi další příčiny svědění a olupování pokožky patří také nadměrné pocení, střídání teplot při přechodech zvenku do vyhřátých místností nebo stres. Právě napětí a psychická nepohoda jsou často považovány za „spouštěč“, který způsobuje, že naše vnitřní podráždění a přecitlivělost se projeví zevně například jako svědění na pokožce hlavy, vypadávání a maštění vlasů nebo tvorba lupů. Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.
|
