|
Vlasy považujeme za jednu z přirozených ozdob každého člověka. Problém je však v tom, že kvalitu a množství vlasů si nevybíráme a tak se někdy může stát, že vlasy řídnou a vypadávají. Člověku na hlavě roste průměrně 100 000 až 150 000 vlasů. Nejtenčí vlasy bývají světlé, kterých bývá většinou nejvíce. Silnější vlasy jsou hnědé a černé. Nejsilnější jsou vlasy zrzavé, které zároveň patří mezi nejtenčí. Barva vlasů je ovlivněna podílem červeného a hnědého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Šedivění vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s přibývajícími léty ho ubývá). Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů. Vlasy o člověku prozradí hodně, proto byste péči o svou hřívu neměla nechávat jen za dveřmi koupelny. Šampónem a balzám to totiž nekončí. I účesy totiž podléhá módním trendům. Proto se každoročně sejdou špičkový kadeřníci světa, aby uvedli žhavé trendy ve vlasové tvorbě. Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120. Vlasy jsou spolu s nehty, potními a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po třech šikmo z vlasové cibulky uložené v podkoží. Součástí vlasové jednotky je i sval (vzpřimovač vlasu) a mazová žlázka, která ústí podél vlasu na povrch pokožky. Smrštěním svalu se vlas napřímí a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas. Naše vlasy, podobně, jako pokožka, je neustále vystavena celé řadě negativních vlivů. Smog, prach, cigaretový kouř, maz, zbytky vlasové kosmetiky, sluneční záření - to jsou každodenní nástrahy. Lomivé vlasy s roztřepenými konečky vlasů s přesušením, jsou nejčastěji důsledkem někdy přímo drastických kadeřnických úprav. Vlasy mnohdy neuvážlivě barvíme, odbarvujeme, trvalíme, tupírujeme, kartáčujeme, fénujeme (někdy doslova pečeme). Splétáme je do copánků a copů, drdolů, zdobíme se sponami, sponkami, gumičkami. To vše velmi často vede nepozorovaně k tzv. trakční alopecii - výpadu vlasů v oblasti vlasové hranice na spáncích a na čele.
Nadměrné olupování vlasové pokožky způsobuje v mnoha případech použití nevhodné vlasové kosmetiky, špatná kadeřnická úprava nebo příliš časté mytí vlasů vysušujícím šampónem. V takovém případě je možné hledat pomoc ve formě vhodných kosmetických přípravků s obsahem uklidňujících a hydratačních látek, neboť problém je způsoben nevhodnou péčí o pokožku hlavy a dá se snadno odstranit. Situaci pomohou vylepšit vhodné vlasové přípravky, zaměřené nejen na lupy samotné, ale také na podrážděnou pokožku a speciální masáže hlavy, které pokožku prokrví, uvolní svalové napětí, zvýší průtok krve a zrychlí látkovou výměnu. To vše působí příznivě nejen na uvolnění stresu a napětí pokožky hlavy, ale také na růst a zdraví vlasů. Masáže mohou být buď povrchové, pouze s lehkým dotekem na pokožku hlavy, nebo hloubkové, které se provádějí s větším tlakem a stimulují nervová zakončení ve vlasové části, čímž uvolňují svalové napětí. Vlasy myjte jemně, „nedrbejte je“, začněte nejprve u kořínků a pokračujte po celé délce. Po opláchnutí šamponu použijte balzám, jehož výhodou je, že pečuje nejen o vlasy, ale zároveň i o pokožku hlavy. Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.
Nejčastější hormonální poruchy spojené s padáním vlasů:
- snížená funkce štítné žlázy - hypothyreóza - může vést k difůznímu vypadávání vlasů, lámavosti vlasů a nehtů, suchosti kůže, přibývání váhy a k únavě;
- zvýšená funkce štítné žlázy - hyperthyreóza - způsobuje též difůzní vypadávání vlasů společně se zvýšeným maštěním pleti, ubýváním na váze, zvýšením chuti k jídlu, hyperaktivitou, nadměrným pocením a bušením srdce;
- zvýšená produkce androgenních (mužských) hormonů má u žen za následek řídnutí vlasů v přední části skalpu, maštění kůže na obličeji a hlavě a nadměrné ochlupení;
- nadměrná či snížená tvorba inzulínu ve slinivce má za následek sníženou či zvýšenou hladinu cukru v krvi, což se může projevit vypadáváním vlasů a zvýšenou senzitivitou pokožky hlavy na dotek;
Polycystické vaječníky mohou způsobovat tzv. virilizaci žen, kdy vlasy slábnou a vypadávájí a na obličeji začínají růst nežádoucí chloupky. Pokud máte podezření, že by vaše potíže s padáním vlasů mohly být způsobeny hormonální poruchou, měli byste navštívit endokrinologa. Vlasy mohou být krátké, dlouhé, vlnité, rovné, kudrnaté. Všechny tyto charakteristiky vlasu - množství vlasových cibulek a mazových žláz, barva a tvar vlasu, jsou dány již geneticky. Životnost vlasů je různá - na hlavě 2 - 7 let, chloupky po těle 4 - 9 let. Má-li vlas narůst do délky 2 metrů potřebuje k tomu 20 - 30 let.Denně vlasy přirostou o přibližně 0,35 mm. Nejrychleji nám vlasy rostou na jaře a na podzim, nepomaleji v zimních měsících. Každý vlas prochází svým vývojem - tzv. vlasovým cyklem, který zaručuje neustálou obměnu vlasového porostu. Aktivní růstové období (tzv. anagenní) trvá až 5 let, po 14 dnech přechodného (katagenního) přechází do 3-měsíčního klidového (telogenního) stadia, na jehož konci vlas vypadne. V té době již z vlasového míšku vyrůstá vlas nový. Řasy se mění rychleji, a to 1x za 3 - 5 měsíců. Ve zdravé kštici bývá 85 % vlasů v aktivní růstové fázi, 15 % v klidové fázi. Aktuální situaci lze vyhodnotit pomocí tzv. trichogramu. Jedná se o mikroskopické vyšetření 50-ti vlasů , které se vytrhnou pátý den po umytí. Hodnotí se vzhled vlasových stvolů a poměr jednotlivých vlasů ve fázi anagenní, katagenní a telogenní. Umožní nám to posoudit, zda výpad je normální nebo narušený.
Transplantace vlasů je tedy zákrok, jímž se přesazují dědičně nepoškozené zdravé vlasové kořínky do prořídlých nebo holých míst pacientovy hlavy. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat. Výsledný efekt transplantace vlasy závisí na kvalitě, tloušťce a barvě vlasů a kvalitě kožního krytu hlavy. I když je poměrně hodně pacientů spokojeno po první transplantaci, optimálního stavu lze někdy docílit po dvou až třech zákrocích. Poněvadž vlasovou transplantaci je možno několikrát opakovat, lze tak docílit efektu, který je téměř nerozeznatelný od původní hustoty. Nejvýraznější efekt transplantace dosahuje, pokud se nové vlasy přenášejí na místo, kde původní již zcela vypadaly. Transplantací lze dosáhnout i zahuštění vlasů, a to nejen u mužů, ale i u žen.
|
