Kůže vzniká v embryonální fázi jako nejčasnější a nejcitlivější orgán. Lidské embryo vyvíjí svůj hmat před všemi ostatními smysly. Ve stáří osmi týdnů, při délce pouhých 2,5 cm, vyvolá u embrya pohlazení v oblasti hlavičky mírné uhnutí. Vzhled jedince podmiňuje mimo jiné aktuální stav kůže, její fyziologické změny ve smyslu stárnutí nebo patologické kožní projevy. Kůže se takto účastní nonverbální komunikace a je důležitým faktorem ovlivňujícím chování i postavení jedince ve společnosti, protože jeho vzhled může vést k pocitům méněcennosti, souvisí s profesním a společenským úspěchem, včetně úspěchu v navazování sexuálních vztahů. Kůže je náš ochranný plášť. Náš organismus chrání nejen před různými mechanickými vlivy, ale i před infekcemi nebo slunečním zářením.
Bez kůže bychom nic necítili, protože se zde nachází sídlo hmatu. Vytváří se zde maz a pot, a právě pocení je jeden z obranných mechanismů, kterými tělo reaguje na přehřátí nebo stres. Bez ochranného filmu, který je na pokožce, bychom nebyli schopni odolat vlhkosti. Film totiž brání pronikání vody a dalších látek dovnitř těla. V kůži se také tvoří vitamín D, který vzniká z provitaminů za přítomnosti slunečního záření.
Zdravá pokožka se průběžně obnovuje sama. Během cca 30 dní se přitom z kožních buněk, které se nově vytvořily v pokožce, stanou buňky zrohovatělé vrstvy a jako velmi malé, pouhým okem neviditelné buněčné balíčky na povrchu pokožky odloupnou. U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období.
Suchá kůže je velmi častým problémem. Dvě třetiny všech dětí do 10 let a téměř všichni lidé nad 60 let trpí na suchou kůží chudou na tuk, protože u dětí a starých lidí je aktivita mazových žláz nízká. Zpravidla se vyskytují okrsky dermatitidy. Projevuje se vysoká citlivost na slunce a snížená schopnost neutralizace alkálií. Kůže je velmi citlivá na častý kontakt s vodou nebo mýdlem. Rychle dochází k praskání a trhání zrohovatělé vrstvy. Obraz se pak podobá popraskané keramické váze, hovoříme o "krokodýlí kůži". Projevy vysýchání jsou obzvláště ohroženy oblasti bérců, bočních částí trupu a paže. Pro suchou kůži je typické dlouhodobě se vyskytující svědění, které je často – přes pouze nepatrné změny kůže – velmi výrazné. Lidé se suchou pokožkou jen zřídka trpí onemocněním typu akné nebo růžovky. Časté čistění kůže odstraňuje nejen hydrolipidový film, nýbrž může také uvolňovat faktory udržování vlhkosti z kůže a poškozovat membrány zrohovatělých buněk. Vlivem malých defektů zrohovatělé kůže dochází ke ztrátě vody, bariérová funkce kůže již není zaručena. K těmto změnám dochází častým kontaktem s vodou, jako je časté sprchování a koupání. Jako důležitý faktor zatěžování kůže je třeba uvést také sluneční záření, které kůži velice vysušuje. Profesionální kontakt s chemickými dráždivými látkami, jako jsou organická rozpouštědla, která kůži silně odmašťují, nebo s alkalickými a kyselými roztoky vyžaduje zvláštní a důslednou péči.
Peršané odstraňovali skvrny v obličeji mastí z páchnoucího potu ovčí vlny, který byl smíšený s medem. Velkými milovníky lázní a koupelí byli Řekové. Po lázni následovala masáž různými oleji, například z mandlí, datlí, ořechů, sezamu, myrhy, růže, kosatců, narcisů, granátových jablíček nebo šafránu. Masti se připravovaly z loje, vosku, terpetýnu, vepřového i husího sádla. Jen malé zlepšení přinesla renesance. Tehdejší krásky o svoji kůži pečovaly podle staré receptury, v níž hrál důležitou roli lněný olej, voňavá koupel a kosmetické masky. Ty se vyráběly třeba z vaječných bílků a myrty. V baroku se o všeobecnou hygienu mnoho nedbalo. Proto také tady bylo na denním pořádku používání voňavek, vonných bylin, koření, květů a pižmových kuliček. V období rokoka se péče o tělo propadla hluboko dolů. Francouzská královna Marie Antoinetta vyčítala dokonce jednomu svému šlechtici, že si čistí zuby a koupe se. Časté mytí se totiž považovalo za známku kožní choroby.
Pomocí vhodných ošetřujících výrobků je možné udržovat nebo obnovit ochranný hydrolipidový film kůže a zvýšit v ní obsah vlhkosti. Vzhledem k tomu, že suchost kůže přináší následné problémy, které spočívají ve snížené bariérové funkci a riziku tvorby ekzémů, infekcí a kontaktních alergií, je důsledné ošetřování kůže důležitým preventivním opatřením. Nedostatek hydrolipidové emulze podmiňuje suchost, šupění kůže ve stáří. Kromě toho chybí přirozené faktory udržující vlhkost kůže, které pocházejí z mazu, potu a z procesu rohovatění a jsou důležité pro udržení obsahu vody ve zrohovatělé vrstvě. Močovina je důležitou přísadou pro zlepšení suchého stavu kůže a osvědčila se obzvláště u šupiny tvořící sebostatické kůže. Patří mezi přírodní faktory udržování vlhkosti ("natural moisturizing factors") kůže a zvyšuje při lokálním používání obsah vody ve zrohovatělé vrstvě. Močovina může při akutních, zánětlivých změnách vyvolávat krátkodobé pálení.
Ke sprchování se doporučují mírné tensidy s přídavkem lipidů a sprchové oleje, které čistí zvlášť jemně. Tento efekt podpoří jen velmi šetrné otření kůže ručníkem. Suchá kůže atopika je velmi citlivá na vysušení a podráždění. Proto byste měli změnit Vaše návyky při čistění kůže. Přehnaná hygiena může být příčinou dráždění kůže. Obzvláště v chladném ročním období, ve kterém je kůže náchylná k vysýchání, není ani z hygienického hlediska většinou nutné se denně vydatně sprchovat. Lidé se suchou kůží by se měli sprchovat dvakrát až třikrát týdně, aby kůže nebyla příliš odmašťována. Důležité přitom je, aby se nevolila příliš vysoká teplota vody a aby se po očistění použil mastný a mastnotu dodávající ošetřující krém nebo ošetřující mléko. Po každém kontaktu s vodou se doporučuje vhodně kůži ošetřit. Kontakt se substancemi, dráždícími pokožku – i pod prahovou hodnotou – je pro suchou kůži velmi škodlivý a může vést k chronickým ekzémům.
Strava má na kvalitu kůže velký vliv. Pleti například neprospívá příliš cukru, tuku, oleje, kofeinu, bílého pečiva nebo ostře kořeněných jídel. Naopak pomůže čerstvá zelenina a ovoce, vláknina, libové maso nebo ořechy. Dodržování zásad zdravé životosprávy prospěje nejen Vaší pleti, ale i celému organismu. Kůži prospívá pravidelný pitný režim. Pokožka, která trpí nedostatkem tekutin, rychleji stárne. V dehydratované kůži nedochází ke kvalitní látkové výměně a těžko se pak zbavuje škodlivin. Zdravý člověk by měl denně vypít až 2,5 l tekutin, nemocným je doporučováno až 2x tolik. Pijte minerální vody, čerstvé ovocné a zeleninové šťávy a Vaše pokožka bude zdravá a hladká. Sedavý způsob života má za následek zpomalení všech tělesných pochodů. Dochází i ke zbrzdění procesů, které vedou k obnově pokožky. Kůže se nedostatečně regeneruje a není schopná vyplavovat škodliviny, které ji zatěžují. Městský smog není pro pleť to pravé. Částečky prachu ulpívají na kůži a znesnadňují její dýchání. Právě proto je důležité chránit pleť kvalitní kosmetikou. Tou je třeba pokožku nejen chránit před vlivy prostředí, ale také ji použít při čištění pleti a její přípravě na noční regeneraci.
|
