Když vlasy mluví

Vlasy jsou jedním z nejdůležitějších výrazových prostředků a dávají každému z nás osobitý vzhled. Obzvláště v dnešní době jsou husté a zdravé vlasy nezbytnou součástí osobnosti a pro moderního člověka jsou jedním z projevů a symbolů krásy.

Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně.

Denní normální výpad vlasů u zdravého člověka se pohybuje v průměru mezi 60 - 90 vlasy na den. Ne vždy každý vlas, který nalezneme na polštáři či v koupelně, musí nutně znamenat chorobný stav. Vlasová cibulka, ze které vlas vyrůstá, nežije stále. Vyrůstá z ní vlas až 7 let, poté odumírá a nahrazuje ji nová vlasová cibulka. Délka jednotlivých, výše zmíněných fází vlasového růstu je rozdílná nejen mezi jednotlivci, ale i v jednotlivých obdobích života jedince. Konečného vzhledu naše kštice dosáhne po pubertě.

Podstatou metody transplantace vlasů je poznatek, že si vlasy po přesazení na jiné místo ponechávají původní vlastnosti. To znamená, že přesadíme-li vlasy z místa, kde rostou, do míst, kde již vypadaly nebo vypadávají, nové vlasy se budou chovat stejně jako na původním místě.

Jedním z velmi důležitých předpokladů úspěšné vlasové transplantace je dobrá výživa nově vsazených vlasových štěpů – to znamená, že musí být dodržen dostatečný odstup mezi jednotlivými implantovanými štěpy. Z tohoto důvodu se někdy vlasová transplantace po nějaké době, zhruba za 6 až 8 měsíců, opakuje a vlasový porost se zahušťuje.

Vlasy myjte jemně, „nedrbejte je“, začněte nejprve u kořínků a pokračujte po celé délce. Po opláchnutí šamponu použijte balzám, jehož výhodou je, že pečuje nejen o vlasy, ale zároveň i o pokožku hlavy.

číst dál

Definice a příznaky erektilní dysfunkce

Za mužskými problémy v sexuálním životě se mohou skrývat závažná onemocnění nebo duševní poruchy.

Asi půl milionu českých mužů trápí poruchy erekce. Problémy se ztopořením penisu má každý desátý muž starší 21 let. Pouhých 15 procent z nich se ale rozhodne vyhledat pomoc odborníka. Muži jsou ostýchaví a většinou se snaží poruchy léčit sami.

Nedostatek energie v našem organismu a v jeho oslabených buňkách má za následek nemožnost účinně čelit vzniklým zdravotním problémům a zdárně obnovovat rovnováhu v našem organismu.

Odborně je impotence definována jako neschopnost udržet erekci dostatečnou pro provedení pohlavního při 25 % a více pokusech. Podle odhadů odborníků, provedených na základě této definice, se erektilní dysfunkce vyskytuje u 10 až 20 milionů amerických mužů ve věku 40 až 70 let.

Stres vyvolává v těle aktivaci obranných pochodů. Celý organismus se nastaví na to, aby byl schopen čelit krizi. Všechno, co se v něm odehrává, je pravým opakem toho, co je třeba k erekci.

Málo známým faktem je, že erektilní dysfunkce může vyvolat i příliš sedavý způsob života. Při dlouhém sezení dochází ke stlačování cév, které zásobují penis krví.

číst dál

Vnitřní nejistota je základ pro budoucí onemocnění.

Pokud málo dbáme na vlastní osobnost, pokud jsme si (zatím) nevybudovaly žádný respekt před velikostí své osobnosti a vlastní duše, pohřbíváme tím harmonii, vyváženost, sílu a následně také svoje zdraví.

Přechod (klimakterium) je vlastně obdobím pozvolného vyhasínání cyklické hormonální aktivity vaječníků. Základ většiny problémů pak tkví v tom, že ženské tělo je "nastaveno" na pravidelně se opakující, cyklický přísun pohlavních hormonů - estrogenů, gestagenů, ale v malé míře i "mužského" pohlavního hormonu testosteronu.

Často se najednou objevují obtíže s kvalitou pokožky, projevující se různými vyrážkami, ochabováním kůže (zčásti i díky nedostatku tekutin), rychlejší tvorbou vrásek.

Všichni "strašáci", uvedení v předchozím výčtu, jsou pro ženu jistě velmi nepříjemní. Nelze se tedy divit, že téma klimakteria, přechodu je jedním z nejčastějších témat hovoru u žen okolo 50. roku věku.

číst dál