Vlasy považujeme za jednu z přirozených ozdob každého člověka.

Naše krásné vlasy

Vlasy jsou součástí lidského organismu a působí na ně stejně, jako na pokožku, různé klimatické podmínky (zima, vítr, sůl z mořské vody, slunce), chemické látky (znečištěné ovzduší, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poškození (přílišně horké vysoušení, zmačkaní atd.) nebo různé fyzické zatížení organismu (těhotenství, choroba, stres).

Člověku na hlavě roste průměrně 100 000 až 150 000 vlasů. Nejtenčí vlasy bývají světlé, kterých bývá většinou nejvíce. Silnější vlasy jsou hnědé a černé. Nejsilnější jsou vlasy zrzavé, které zároveň patří mezi nejtenčí. Barva vlasů je ovlivněna podílem červeného a hnědého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Šedivění vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s přibývajícími léty ho ubývá).

Vlasy nám nerostou pravidelně, ale procházejí pravidelným regeneračním cyklem. V růstové fázi to vypadá tak, že ve vlasové cibulce se nachází nakupení buněk nazývané zárodečná vrstva. Buňky se neustále dělí, tím se zvyšuje jejich počet. Nově vzniklé buňky jsou postupně vytlačovány nahoru a rohovatí. Tímto způsobem vlas roste, denně o 0,3 až 0,4 mm. Doba trvání růstové fáze rozhoduje o tom, jak dlouhé vlasy nám vůbec mohou narůst. V růstové fázi se najednou nachází asi 80 až 90% vlasů.

Z čistě fysiologického hlediska je nutno si uvědomit, jaká je vlastně původní funkce srsti a tedy i vlasů. Povrch kůže řady savců je cele či parciálně pokryt srstí. Její jistě prvotní a nejdůležitější úlohou byla a je ochrana kůže a podkoží. A to jak mechanicky, tak zejména v oblasti termoregulace, tj. zachovávání tepelného optima organismu. Známe například fenomén husí kůže, který je způsoben stahem napřimovače vlasu či chlupu - tímto mechanismem se zvýší izolační vrstva srsti se zlepšením jejích tepelných parametrů. Samotná vlasová bílkovina keratin je pak výbornou ochranou před infra i UV zářením. Při každém vlasovém stvolu je přítomna žláza produkující maz. Jeho úlohou je pokrývat tenkým filmem vlas tak, aby byl na své vnitřní straně náležitě hydratován a zároveň z vnějšku vodu odpuzoval. Maz pak obsahuje také protibakteriální a protiplísňové ingredience. Z uvedeného vyplývá, že pro správnou funkci srsti a vlasů je nutný přiměřený mazotok s následným promaštěním vlasových partií. Bohužel tukové částice velmi rády kumulují nečistoty z okolí. Výsledkem je fysiologicky řádně promaštěný vlas, což je ale stav v našem kulturním prostředí vnímaný značně negativně.

Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů.

Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120.

Zdravé, husté, lesklé a esteticky upravené vlasy, jsou vždy takříkajíc korunou krásy, a to nejen u žen, ale i u mužů. Vlasy nejsou pro člověka sice životně důležité, jako je tomu se srstí u zvířat, ale o to více jsme zoufalí, když nám začnou padat.

Nejkvalitnější jsou vlasy mezi 20. - 30. rokem života. V této době máme na hlavě až 615 vlasových cibulek na 1 cm2. Kolem 40. roku se vlasy méně, mastí nedovedou již tak dobře zachycovat vodu, jsou slabší řídnou a s dalšími roky šedivějí. Kolem 50. roku klesá jejich počet na 485 na 1 cm2 v průměru.

Co nám vlasy nejvíce ničí?

Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy.

Nejčastější hormonální poruchy spojené s padáním vlasů: - snížená funkce štítné žlázy - hypothyreóza - může vést k difůznímu vypadávání vlasů, lámavosti vlasů a nehtů, suchosti kůže, přibývání váhy a k únavě; - zvýšená funkce štítné žlázy - hyperthyreóza - způsobuje též difůzní vypadávání vlasů společně se zvýšeným maštěním pleti, ubýváním na váze, zvýšením chuti k jídlu, hyperaktivitou, nadměrným pocením a bušením srdce; - zvýšená produkce androgenních (mužských) hormonů má u žen za následek řídnutí vlasů v přední části skalpu, maštění kůže na obličeji a hlavě a nadměrné ochlupení; - nadměrná či snížená tvorba inzulínu ve slinivce má za následek sníženou či zvýšenou hladinu cukru v krvi, což se může projevit vypadáváním vlasů a zvýšenou senzitivitou pokožky hlavy na dotek; Polycystické vaječníky mohou způsobovat tzv. virilizaci žen, kdy vlasy slábnou a vypadávájí a na obličeji začínají růst nežádoucí chloupky. Pokud máte podezření, že by vaše potíže s padáním vlasů mohly být způsobeny hormonální poruchou, měli byste navštívit endokrinologa.

Každý vlas prochází svým vývojem - tzv. vlasovým cyklem, který zaručuje neustálou obměnu vlasového porostu. Aktivní růstové období (tzv. anagenní) trvá až 5 let, po 14 dnech přechodného (katagenního) přechází do 3-měsíčního klidového (telogenního) stadia, na jehož konci vlas vypadne. V té době již z vlasového míšku vyrůstá vlas nový. Řasy se mění rychleji, a to 1x za 3 - 5 měsíců. Ve zdravé kštici bývá 85 % vlasů v aktivní růstové fázi, 15 % v klidové fázi. Aktuální situaci lze vyhodnotit pomocí tzv. trichogramu. Jedná se o mikroskopické vyšetření 50-ti vlasů , které se vytrhnou pátý den po umytí. Hodnotí se vzhled vlasových stvolů a poměr jednotlivých vlasů ve fázi anagenní, katagenní a telogenní. Umožní nám to posoudit, zda výpad je normální nebo narušený.

Citlivá pokožka hlavy a lupy

K nejčastějším problémům vlasů a vlasové pokožky patří svědění a tvorba lupů. Pokud se lupy ve vlasech vyskytují, velmi často jsou doprovázeny nepříjemným svěděním hlavy, kterou si věčným „drbáním“ ještě více podráždíme a vytváříme nejen esteticky viditelný problém, ale startujeme nekonečné kolečko: nejsme ve vnitřní pohodě – pokožka svědí – vytvářejí se lupy – škrábeme se – pokožka svědí ještě více – také lupů se tvoří více a nakonec se prohloubí naše počáteční vnitřní nejistota.

Situaci pomohou vylepšit vhodné vlasové přípravky, zaměřené nejen na lupy samotné, ale také na podrážděnou pokožku a speciální masáže hlavy, které pokožku prokrví, uvolní svalové napětí, zvýší průtok krve a zrychlí látkovou výměnu. To vše působí příznivě nejen na uvolnění stresu a napětí pokožky hlavy, ale také na růst a zdraví vlasů. Masáže mohou být buď povrchové, pouze s lehkým dotekem na pokožku hlavy, nebo hloubkové, které se provádějí s větším tlakem a stimulují nervová zakončení ve vlasové části, čímž uvolňují svalové napětí.

Mezi další příčiny svědění a olupování pokožky patří také nadměrné pocení, střídání teplot při přechodech zvenku do vyhřátých místností nebo stres. Právě napětí a psychická nepohoda jsou často považovány za „spouštěč“, který způsobuje, že naše vnitřní podráždění a přecitlivělost se projeví zevně například jako svědění na pokožce hlavy, vypadávání a maštění vlasů nebo tvorba lupů.

Vlasy myjte jemně, „nedrbejte je“, začněte nejprve u kořínků a pokračujte po celé délce. Po opláchnutí šamponu použijte balzám, jehož výhodou je, že pečuje nejen o vlasy, ale zároveň i o pokožku hlavy.

V USA je transplantace vlasů nejčastějším zákrokem u mužů vůbec

Příčin vypadávání vlasů je mnoho: hormonální vlivy, kožní onemocnění, stres, nadměrné sluneční záření, působení různých chemických látek. Nejčastější příčinou je vrozená disposice.

Jedním z velmi důležitých předpokladů úspěšné vlasové transplantace je dobrá výživa nově vsazených vlasových štěpů – to znamená, že musí být dodržen dostatečný odstup mezi jednotlivými implantovanými štěpy. Z tohoto důvodu se někdy vlasová transplantace po nějaké době, zhruba za 6 až 8 měsíců, opakuje a vlasový porost se zahušťuje.

Transplantace vlastních vlasů je v současné době jediná lékařská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na místě, kde se již definitivně ztratily. Základním předpokladem je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení. Nelze například očekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly.

Výsledný efekt transplantace vlasy závisí na kvalitě, tloušťce a barvě vlasů a kvalitě kožního krytu hlavy. I když je poměrně hodně pacientů spokojeno po první transplantaci, optimálního stavu lze někdy docílit po dvou až třech zákrocích. Poněvadž vlasovou transplantaci je možno několikrát opakovat, lze tak docílit efektu, který je téměř nerozeznatelný od původní hustoty. Nejvýraznější efekt transplantace dosahuje, pokud se nové vlasy přenášejí na místo, kde původní již zcela vypadaly. Transplantací lze dosáhnout i zahuštění vlasů, a to nejen u mužů, ale i u žen.

Quality czech plastic surgery