|
Panství Janovice sehrálo v
dějinách českého státu nemalou roli -
střídali se zde významní držitelé panství
a samotná oblast byla velmi ceněna pro svoje
surovinové bohatství - kovy. Dříve se
sídlilo na hradu Rabštejn a snad ještě
dříve na hrádku Štrálek, ten však zpustl a
jen jeho dřívější držitelé si ponechali
titul ,,ze Štrálku". O
Janovicích by se toho dalo napsat velmi mnoho -
je to námět na práci většího rozsahu. Nyní
zde poskytneme základní informace o vlastním
panství a stručně vyjmenujeme jeho hlavní
zástavní držitele - níže jsou uvedeny jejich
znaky.
|
Dříve se
janovické panství zvalo panstvím
rabštejnským, což bylo dle tvrzre Rabštejn, z
níž dnes zbylo několik kamenů (ovšem
Švédům to zřejmě kdysi stačilo - sídlili
zde až do roku 1650). Zámek (či spíše
,,tvrz") Janovice byl blíže městu
Rýmařov, středisku obchodu. Samotný zámek
byl postaven někdy kolem roku 1520 (datace se
liší - údajně tvrz byla již kolem roku 1480)
Petrem z Žerotína. Pro představu vyjmenujme
to, co k panství náleželo roku 1586: ,,...
hrad pustej Rabštejn a druhej hrad pustej
Štrolek (=Štrálek), panství řečené
ranštejnské a jináč janovské a
rýmařovské, město Rýmařov s podacím kostelním, s dvorem
a poplužím i s mlejnem moučnejm pod tejmž městem Rýmařovem
ležícím,
kterejž slove Podolskej, městečko, kteréž
slove Hangštejn (= Skály), ves Janovice s
dvorem a poplužím, též s loukami i zahradami,
s chmelnicemi, s mlejnem moučnejm při tejž
tvrzi Janovicích ležícím, ves, kteráž zove
Stará Ves, ves Ederštorf (= Edrovice), ves
jamartice, ves Ondřejov, ves Hangštejn s
podacím kostelním, ves Rešov též s podacím
kostelním, ves Tvrdkov, ves Dobřičov, ves
Neyfunk (= Stříbrné Hory), s lidmi platnejmi i
neplatnejmi, usedlejmi i neusedlejmi... kromě
toliko kovů a dolů stříbrnejch na horách
hangštejnskejch ležících, kteréž sobě i
budoucím našim králóm českejm a markrabím
moravskejm obzvláště vymieňujeme..."
tolik ,,Vklad listu správního na statek
janovský" z roku 1586 (přepis z knihy Doc.
Spurného). Bylo to tedy panství DOSTI velké,
na tehdejší poměry přímo obří (v 16.
století často měl držitel panství 2, možná
3 vsi a to bylo celé panství - tady bylo
skutečné bohatství!)
|
Zástavních
držitelů zde bylo ,,v běhu staletí"
více, než by bylo zdrávo. Problematické
místo je zde ještě existence tzv. Hrádku -
Burgstadtl - snad jakási pevnůstka na obranu
města Rýmařova ze 13. století. Ve 14.
století sice Hrádek zanikl, ale je podivné,
že roku 1537 se zástavní držitel janovického
panství zove ,,Vilém Kuna z Kunštátu
na Hrádku" - byl to snad TEN Hrádek?
Zřejmě ne - to již dozajista stály Janovice.
|
|
Je třeba zdůraznit vliv pánů Pňovských
ze Sovince, majitelů vedlejšího -
sovineckého panství, kteří se několikrát
pokoušeli o sjednocení obou území a jejich
držitelství je v některých dějinných
momentech Janovic věcí, která se nedá zcela
vyloučit (ale snad ani potvrdit). První, kdo
skutečně stojí za zdůraznění je Stoš
(Štos) z Albrechtic - ten držel
zboží rabštejnské do roku 1464, poté král
Jiří zapsal panství Jindřichovi z Jenštejna,
ale už roku 1466 přechází panství na
Kunráta Bílého - knížete olešnického.
Poté se začínají poměry stabilizovat -
přichází Čeněk Kožišovský Tunkl z
Brníčka. Když se však dopustil nám
blíže neznámého zločinu, ujímá se do
vyřešení sporů panství rabštejnského
dokonce Ctibor Tovačovský z Cimburka.
(Roku 1504 podržel zboží rabštejnské, resp.
hrad Rabštejn i Václav Berka z Dubé
a z Lipého)
|
Ctibor Tovačovský z Cimburka a
král Jiří(Hádání Pravdy a Lži - 1538)
|
Rod Tunklů z Brníčka udržel
panství zřejmě ndlouho. Od 1537 se
připomíná Vilém Kuna z Kunštátu. Kratší
(dle historiků však významnou) epizodu
(časově dosti nepřehlednou) sehrál Marek
Weiczinger von Weiczingau - zřejmě proto, že
výrazně těžil stříbro a vzácné kovy.
Lepší časy nastaly až při přechodu zástavy
rabštejnského zboží na Šimona Edera
za Šťavnice (Štiavnice) - tento rod
zde začal provozovat železářství a tím
,,uhodili hřebíček na hlavičku". V tom
totiž tkvělo skutečné bohatství
Rýmařovska, které se čerpalo až do 20.
století. Ederové uměli zpracovávat železo
již ze své uherské domoviny (a v jejich erbu
je také ,,báňské umění" vidět). |
Zástavní právo zakoupil roku
1582 Ferdinand Hofman z
Grünbüchlu a ze Střechova (jak zněl plný titul) -
Hoffmanové zde zde byli téměř 100 let a ze
jejich vrchnostenství panství skutečně kvetlo
(vždyť Ferdinand Hofman byl ze Štýrska a stal
se dokonce prezidentem dvorské kanceláře za
Rudolfa II.). Od roku 1678 se hovoří o Dietrichštejnech,
jejichž vláda zde byla nepochybně značně
osvícená - vždyť hraběnka Marie Alžběta
Dietrichštejnová zachránila v součinnosti s
pány konšely rýmařovskými toto panství jako
jedno z mála před čarodějnickými procesy! V
letech 1706-1721 jsou zde hrabata Gallasové.
Po nich přicházejí roku 1721 Harrachové a dalo by se říci, že jim
panství náleželo až do roku 1945 - nebyla by
to však úplná pravda, protože jim patřil
zámek jen do roku 1937. Posledním majitelem byl
však rod hrabat Rosty - Fogách z
Bárkocz (maďarský rod naturalizovaný
na Moravě), jehož potomci dodnes žijí v
Německu - ale čí je zámek dnes?! Ministerstva
vnitra, přátelé! |
Ferdinand Hofman:
|
Zámek byl do roku 1945 v dosti
dobrém stavu, poté však jeho vnitřní
prostory byly využity ,,lepším způsobem"
a janovické sbírky zmizely - kam?! Různě - viz článek Mgr. J.
Karla. Zámek
Janovice nebyl od roku 1945 víceméně
vytápěn, ale na druhé straně nutno říci,
že před úplnou záhubou již 1x ve 20.
stoeltí zachráněn byl. Ta zahrada, která je
na fotografii (viz výše) je totiž tzv.
,,severské arboretum", rarita svého času
vyhlášená do širokého kraje! Jenomže:
potrubí v této zahradě bylo pravděpodobně
dřevěné a popraskalo - podmáčelo celý
zámek a voda v zimě... podnikla se drenáž za
mnoho milionů, ale je to stav ,,faktické
konzervace - do času spadnutí". V zámku
totiž sídlila pobočka Zemského archivu Opava,
ta se však odstěhovala (zbylo jen několik
málo regálů s dokumenty) a malá část zámku
užívaná jako obřadní síň pro svatebčany
stav nezachrání. Co bude s tak krásným
objektem dál? Ptal jsem se na různých místech
- závěr zní: Památkový ústav Ostrava vede
zámek Janovice jako ,,kulturní památka r.č.
93" - zda bude tato památka, která není
svým výnamem nikterak druhořadá, ještě za
pár let stát a nebo bude už jen domovem
netopýrů je ve hvězdách - tedy tentokrát ve
hvězdách na ramenou úředníků Ministerstva
vnitra ČR, neboť zámek spravuje Zemský archiv
v Opavě, jak již bylo řečeno, a ten je
podřízen Ministerstvu vnitra ČR.
|
Zchátralé znaky držitelů
panství (celkem 4 - zde jen 2) na ještě
zchátralejší zdi:
A druhá fotografie:
|
Ano, co bude s ,,kulturní
památkou r.č.93", v níž hodovala
knížata, pořádaly se velkolepé hony a
hostiny, kde bylo zabráněno vstupu inkvizitora
Bobliga z Edelstadtu na Rýmařovsko, a i vrchní
císařský lesník byl překvapen krásou
okolních lesů a bohatstvím zvěře, které
bylo na zámek dopravováno, to je otázka, na
kterou se mi nepodařilo dostat odpovědi.
Jste-li vytrvalí lidé a nemáte rádi, když
jsou mimo jiné rrenesanční fresky (jedna z
mnoha pozoruhodností zámku Janovice) nejen
ukryty zraku smrtelníků, ale hrozí jim i
věčná zkáza, pak se ptejte a neustávejte -
adresa Ministerstva vnitra ČR je jasná: www.mvcr.cz |
|
|
Následující
galerie erbů majitelů a uchazečů o
rabštejnské-janovické panství je převzetím
znaků z Erbovníku 1 a 2, jehož autorem je
vážený pan Milan Mysliveček, jehož řadu
skvělých Erbovníků považuji za novodobou
bibli heraldiky a šlechtické genealogie! Pro
bohulibé vzdělávací účely jsem si tedy
dovolil tyto překrásně vykreslené erby
použít - vizte: |
ze Štrálku
|
Eder ze Šťávnice
|
Stoš (Štos)
|
Hofman z Grynpychlu a ze
Střechova
|
ze Sovince
|
Harrach
|
Gallas
|
Tunkl z Brníčka
|
z Cimburka
|
z Kunštátu
|
ze Žerotína
|
Berka z Dubé
|
Dietrichštejn
|
Forgatch z Jymeše
|
obecný
erb Forgatchů
|
|
|
|