Článek popisuje některé základní postupy a techniky ES/ET, které ocení začátečník, pln očekávání rozbalující nový či zapůjčený přístroj pro elektrické vytváření hluku. Popis by měl ocenit zejména Pán, který jejich nastudováním předejde trapnému či jinak značně ochlazujícímu momentu s rozpačitým otáčením krabičky v rukou.
Přístroj pro začátečníka
by neměl oplývat příliš sofistikovanými ovládacími prvky. Ideální je jednoduchý
jednokanálový TENS s regulací frekvence a intenzity a s vestavěným
ochranným odporem kolem 50 Ohm pro případ, kdy se držitel krabičky nechá unést a
přidá moc. Pokud má přístroj booster tlačítko, zapomeňte na něj. Váš subjekt to
ocení, neboť bez delší praxe s elektrostimulací / elektrotorturou (v tomto
článku půjde o elektrostimulaci -ES ) bude i vlastní regulační rozsah přístroje
pokrývat jeho potřeby s jistým nadbytkem výkonu. Ovládání přístroje si
raději nejprve vyzkoušejte na sobě, nejlépe na dráze mezi palcem a ukazovákem levé
ruky. Zapamatujte si polohu ukazatele intenzity na hranici, která pro vás bude
nesnesitelná. Mějte na paměti, že u levných a amatérských zařízení není
úroveň generovaných impulsů nezávislá na frekvenci a s poklesem frekvence
může docela slušně růst.
O působení proudu na subjekt
toho bylo popsáno poměrně dost, a to i těchto stránkách, zájemce proto odkazuji
zejména na informativní části článků o MET a GET metodách a Informační minimum.
Pro osoby elektrotechnickou kvalifikací či znalostí ve smyslu vyhlášek nedotčené
uvedu pouze základní fakta. Dostupné přístroje produkují převážně impulsní
výstup. Jeho parametry jsou napětí a frekvence. Napětí (udávané ve voltech a hrubě
nepřesné, neb výstup mívá tvar velmi podivných impulsů, sinusovce na hony
vzdálených) dosahuje obvykle 70 V špička-špička a _VELMI_ hrubě řečeno,
určuje, jak velký hluk bude subjekt při jeho přiložení způsobovat. Frekvence pak
udává počet pulsů, odeslaných subjektu za 1 sekundu. Frekvence 50 Hz tedy říká,
že subjektu se během 1 sekundy dostane padesáti šoků. Obvyklý rozsah ručních
jednotek je od 0,1 do 100 Hz. Frekvence hluku, způsobovaného subjektem, je mnohem
vyšší a pohybuje se od 800 do 5000 Hz, mladší subjekty mají frekvenci posazenu
výš. Je třeba zdůraznit, že to, co působí na subjekt je ve skutečnosti elektrický
proud, určený odporem dráhy a přiloženým napětím dle Ohmova zákona (alespoň
v rozsahu frekvencí, kde se v praxi pohybujeme, pokud bude někdo aplikovat
mikrovlny, prosím o přizvání za účelem reportáže). Proud je pociťován již od 1
mA, proudy nad 15 mA jsou považovány za nebezpečné. Výstupní odpor komerčních
zařízení, někdy uměle zvyšovaný ochranným odporem proto obvykle neumožňuje
dosáhnout i do zkratu vyšších hodnot, než 15 mA. Není nutno se tedy bát, že by
vám zkratované elektrody zapálily byt, přesto jistou triviální opatrnost doporučuji
s ohledem do budoucna, kdy si možná nějaké zařízení postavíte vlastními
silami a získané návyky se vám budou hodit.
Elektrody
budete mít do začátku takové, jaké dostanete s přístrojem, většinou ploché
gumové pro EEG. Postačí, nebojte se. V případě potřeby se dá dobře
improvizovat s banánky, krokodýlovými svorkami, kancelářskými svorkami nebo
chňapkami z ramínek. Svět je plný elektrod – stejnojmenný materiál je uložen
nedaleko na tomto serveru. Elektrody umyjte lihem, nevíte, kdo je držel v ....
například v ruce. U elektrod s ostrými hranami (například krokodýlky) je
třeba dát pozor na koncentraci proudu v místě hrotů – pokud se kousnou
příliš hluboko, může vodivost dráhy vyrůst o řád, což váš protějšek
neocení. V ES by mechanické působení elektrod nemělo být stresujícím
faktorem, od toho je elektrický proud. Elektroda ale samozřejmě může působit drobné
nepohodlí :-)
Subjekt
si dobře přivažte, bude se zmítat. Fantazii se meze nekladou, fixaci zvolte podle
zamýšleného nasazení. Ideální je poloha X nebo invertovaná poloha Y, nejsou ale
podmínkou. Potrhání šlach s ručními aparáty nehrozí, prokousnutí jazyka asi
taky ne. Větším problémem by mohly být odřeniny od pout a podobně, volte tedy
raději širší poutací materiál. XDOM jistě rád poradí i nabídne, hodně věcí
nabízí shop.bdsm.cz a něco je asi i po sexshopech. Pokud máte citlivé sousedy nebo
malé dítě a partnerka hlasitě vříská i při konvenčním sexu, zvolte roubík,
raději měkký, umožňující skousnutí. Dohodněte si stopku ! Pokud je partnerka
těhotná, jděte raději na kina nebo si půjčte v půjčovně Der Elektroshock.
Působení
doporučují penologické příručky zahájit předvedením instrumentária.
V domácnosti hodně záleží na aranžmá scény, proto se zdržím návodů nebo
je v případě zájmu napíšu jako samostatný materiál. V dalším budu
vycházet z předpokladu, že subjekt je dobře znehybněn v X poloze a
k dispozici je jednokanálový přístroj se dvěma plochými elektrodami. Jednu
z nich kouskem náplasti nebo elektrodovou pastou přilepte na místo nasazení
pravého prsu na hrudník a druhou elektrodou si vyzkoušejte citlivost prsu při
frekvenci nějakých 70 Hz (to je o něco rychlejší brnění, než ze zásuvky) a zhruba
střední intenzitě. Tu nastavíte tak, že posunete regulátor o třetinu zpět
z pozice, která pro vás byla nesnesitelná. Vyzkoušejte citlivost na
podráždění podél horní plochy prsu až k bradavce (tu zatím vynechte) a
napříč prsem (elektroda jde po spodní ploše). Stále je třeba se snažit o co
nejlepší kontakt elektrody s kůží, při nedokonalém kontaktu do hry vstupuje
zvýšení proudové hustoty a pocit “suchého dření“, který je lépe využívat
v pokročilejších technikách s bodovými elektrodami. Po zmapování
citlivosti lze přejít na bradavku a zopakovat mapu v malém. Tady bude velká
plocha elektrod na závadu. Lze si pomoci stočením elektrody do válečku. Až najdete
místa s nejlepší akustickou odezvou, nechte elektrodu na místě a vyzkoušejte
nejdřív změnu frekvence a potom i intenzity.
Jako další krok odlepte elektrodu z hrudníku a vyzkoušejte různé dráhy přes prs. Brní ? Elektrody je třeba držet za izolační přípojky vodičů nebo v gumových rukavicích. Alespoň víte, jaké to je. Zkuste citlivost napříč prsem ve vodorovné a svislé rovině, to samé se dá udělat s bradavkou. Pokročilejší techniky a mapy drah jsou popsány v článku o technice MET. S jedním prsem si podle vlastní fantazie a odolnosti partnerky vyhrajete dobrou hodinu. Pokud subjekt ještě nemá dost, lze přejít na dlouhou dráhu.
Dlouhé dráhy
jsou, bůhvíproč, mimořádně oblíbeny fotografy. Dal jsem si tu práci a prohlédnul
2883 fotografií ES/ET technik ve svém archivu (našel jsem pět duplicit). Více, než
polovina z nich zobrazuje subjekt s elektrodami na bradavkách. Dráha je
zřejmě divácky atraktivní, ačkoliv z hlediska intenzity působení není nijak
vyjímečná. Vyzkoušejte, uvidíte. Lepší efekt v tomto případě mají spíše
osamocené impulsy s vyšší intenzitou, působení vyšší frekvence dráhu
poměrně rychle zahltí. Zajímavější dlouhá dráha je mezi pravou prsní bradavkou a
bříšky prstů na pravé, zdůrazňuji, pravé ruce. Ještě zajímavější je pak
natažení dráhy od pravého prsu ke genitálu, třeba pomalým tažením elektrody po
bříšku. Vašemu miláčkovi se dozajista po předchozích zkušenostech vloudí do
očí děs.
Na genitálu
je lepší nejprve vyzkoušet pár krátkých drah. K experimentování se nabízí
průchod proudu jednak napříč mezi labiemi, jednak podél - od Venušina pahorku k
hrázi. Ploché elektrody se na jemnější práci na poštěváčku a malých
labiích příliš nehodí, což lze kompenzovat buď vlastní šikovností, nebo
technikou popsanou dále. S oběma elektrodami v rukou lze ještě vyzkoušet
dráhy mezi stehny, v jamkách kyčlí a na podbřišku. Nyní nastal čas
k pokročilejším technikám.
Co se na WEBu nedočtete,
je know-how ES/ET technik. Obvyklé popisy jsou zaměřeny na specializovaná zařízení,
případně luxusní komerční elektrody, například bipolární vibrující vaginálky
od Paradise e.s. Nemáte ? Nevadí, máte přece prst. Jednu elektrodu přilepte partnerce
na hýždě (například), druhou si přilepte náplastí shora na druhý či třetí
článek ukazováku. Bříško ukazováku nyní můžete použít jako sondu, přičemž
váš prst funguje jako velmi spolehlivá proudová sonda. Druhá ruka je volná pro
ovládání přístroje. Nepoužívejte ji k hlazení nebo přidržování partnera,
jinak si ověříte dlouhou dráhu sami na sobě., elektřině nikdo neřekl, že má jít
jen rukou s elektrodou. Pokud máte problémy s nalezením partnerčina G-bodu,
popsaná technika zlepšuje pravděpodobnost jeho nalezení blízko k jedné
(hledejte zhruba v třetině přední poševní stěny). Stejně tak dráždění
klitorisu může získat nový, překvapující rozměr.
Další sofistikovanou technikou,
vhodnou pro seznámení s ES postupy, je přilepení protielektrody na vlastní
hýždě a využití vlastního údu coby sondy. Pro tento účel je vhodnější
partnerku odpoutat a přejít tak do fáze nekonvenčních (nebo i konvenčních)
sexuálních aktivit. Sobě i partnerce pro potěchu se lze v obsluze krabičky
střídat. Zábavný může být i pokus o dosažení orgasmu bez frikcí, pouze změnou
intenzity a frekvence působení. Kupodivu to jde, nesmíte se ale moc pevně objímat. a
zavedení nesmí být příliš hluboké.
Závěrem
lze napsat jediné – ES/ET techniky tak, jak jsou v bdsm komunitě chápány jsou
konsensuální záležitostí. Použití elektrického proudu je potenciálně
nebezpečnou záležitostí, vyžadující dokonalé srozumění subjektu s tím, co
se bude dít a jeho souhlas. Dominující jedinec by měl mít jasnou představu o tom, co
a v jaké intenzitě je možno subjektu učinit a v případě pochybností si
vyžádat dodatečně či opakovaně souhlas. Happy electrodes !
