Rozkvétání

V. Hra na lásku

Následující dny si Erestor nemohl vynachválit. Glorfindel trávil převážnou většinu času s Elrondem, neodbytný Haldir, který měl prince věčně pod dohledem, byl i s bratry na větší lovecké výpravě, a Legolas? Erestor slastně přivřel oči. Ten poslouchal jako beránek.

Erestor nemohl říct, že by nevznikly žádné komplikace: princ si těžce zvykal na Erestorovy metody a obzvláště jeho tresty, a ať se snažil, jak chtěl, potrestán byl pokaždé. Nicméně držel jazyk za zuby a na ‚tajnou‘ lekci se dostavil pokaždé včas.

Erestor toho za těch pár dní moc nestihl – nechtěl ‚učení‘ přehnat, ale byl spokojený i za to málo.

Pro Legolase to celé bylo jedno velké utrpení. Erestorovi už se dobrá nálada a ta bezstarostnost, co si princ pamatoval před tím, nevrátila. I přes to, co Erestor tvrdil o svých technikách – jakožto projevech lásky – byl Legolas na velkých pochybách: kdyby bývalo bylo po jeho, tisíckrát radši by se spokojil s pusou na čelo na dobrou noc od Glorfindela, než s tvrdými a žádostivými polibky od Erestora.

Erestor si ho bral drsně a nesmlouvavě a to se ještě nedostal princi přes kalhoty, i když měl tisíc chutí. Legolas by se za jiných okolností asi vzrušil; jeho tělo by přirozeně reagovalo na důmyslné doteky – pokud by to bylo jemné a s láskou. Ale princ byl vždycky jen vyděšený a v duchu se modlil k Elbereth, aby už lekce byla u konce.

Rivendellský elf ho důvěrně seznámil se svým tělem, jazykem i zuby; vášnivá kousnutí nechával jen na místech, přes která měl princ později oblečení, nechtěl, aby si někdo něčeho všiml. I tak se jednou neovládl a rozkousl princi ret; ale ten to později vysvětlil jako drobnou ‚nehodu‘. Erestor se ho nemohl nabažit a bral si ho plnými doušky. Princ se ale pod jeho až bolestnými doteky neuvolnil a byl napjatý jak tětiva. Podvědomě se bránil a nedokázal reagovat tak, jak si Erestor přál.

Nicméně to vzdát nechtěl. Erestor neustále prohlašoval, jak je pro prince důležité takové něžnosti znát; Legolas ale něžnost nepoznal žádnou. Erestor ho nutil, aby ho uspokojoval rukama nebo ústy a princ se bránil, nechtěl – a černovlasý elf prostě zvýšil trest. Postavil ho ke stromu a nechal promluvit bič.

Legolasovi se už jen pomyšlení na ‚lásku‘ příčilo; jak byl před tím hrdý, že je synem krále, tak teď svého postavení hluboce litoval. Nevěděl, že jeho povinnosti budou jednou zahrnovat tohle… V noci bezmocně vzlykal a toužil se svěřit Glorfindelovi. Ale nemohl…

Erestor však cítil, že už jen tak tak chodí po tenkém ledě a že se princ touží někomu svěřit. Zdvojnásobil tedy na něj psychický tlak a navíc zařídil jeho a princovu výpravu zpátky do Rivendellu. Erestor namluvil Elrondovi, který zůstával v Lórienu, že musí nutně zajet domů a vzít s sebou Legolase, kvůli učení historie. Legolas to se sklopenou hlavou potvrdil a ze strachu se ani nikomu nepodíval do očí.

Nazítří měli vyrazit.

VI