GJC: Pristehovalecke oddeleni


Privandrovalci z anglictiny

biftek - "beef steak", hovezi rizek
karimatka - "carry mat", prenosna podlozka
lajna - "line", cara
overal - "over all", (odev natazeny) pres vsechno
pulovr - "pull over", pretahnout pres neco
rifle - "rifle", puska (zde tedy kalhoty ostrych hochu)
sajdka'ra - "side car", postranni vozik
spli'n - "spleen", slezina, melancholie
svetr - "sweater", doslova potitko, tedy odev k poceni

Privandrovalci z francouzstiny

s^ofe'r - "chauffeur", ridic
grana't - "pomme granate", granatove jablicko, tj. jablicko se zrnicky
pomeranc^ - "pomme orange", oranzove jablko

Privandrovalci z hindstiny

pyz^amo - "paejama", volne, kolem hyzdi ovinute kalhoty

Privandrovalci z nemciny

bichle - "as Buch", kniha, zdrobnelina; "das Buechlein", knizecka
brutvana - peka'c^ (lok. severni Morava), "die Bratpfanne", panev na smazeni
cajk - "das Zeug", latka, nacini, naradi
dos^ek - "das Dach", strecha
fajns^mekr - "fein", jemny, ryzi; "schmecken", ochutnavat
fales^ny' - "falsch", nepravy, padelany
fikat - "ficken", puvodne svedit, skrabat, dnes ve vyznamu soulozit
forbi'na - "(vor) die Buehne", (pred)scena
fotr - "der Vater", otec
frajle - "die Fraeulein", slecna
hochs^tapler - "hoch", vysoko + "stappen", jit, chodit
ksindl - "das Gesindel", lhar, zlocinec, clovek, stitici se prace
rajcovat - "reizen", (po)drazdit, (pri)vabit
rybi'z - "die Rybisel", rybiz (v rakouske nemcine)
s^tafle - "die Staffel", stupen, schod
s^tajf - "steif", tuhy, nehybny, skrobeny
s^tamgast - "der Stamm", kmen; "der Gast", host
s^paci'rovat - "spazieren" vykracovat si (lat. "spatiare" vykracovat si)
s^prajcovat - (sich) spreizen, roztahovat, roztahnout (vzeprit se)
verbez^ - "der Werber", verbir, naborce
vercajk - "das Werkzueg", nastroj

Zkomoleniny vlastnich jmen

bakelit - umela hmota belgickeho vynalezce a chemika L. H. Baekelanda
bojkot - poprve aplikovany na irskeho spravce Charlese C. Boycotta
chuliga'n - dle povesti irsky nevychovanec jmenem Hooligan
gra'zl - jihomoravsky lotr Grasel
texasky - kalhoty z Texasu

da'vati majzla - cinnost odvozena dle jmena slavneho policejniho C.& k. urednika Majzla
da'vati bacha - odvozeno z Alexandra Bacha, prisneho rak.-uh. ministra vnitra v polovine 19. stoleti

Do jazykoveho mlyna se svou trochou prispeli: Karen Eckhardt, Tereza Krinkova, Boleslav Libicek, Milan Hubacek, Martin Rais, Jan Rehacek, Jan Tichy


Odstepky

npr. rakousky die Rybisel = cesky rybiz, nemecky die
Johannisbeere. Docetla jsem se, ze slovo vzniklo z pozdejsi
latiny "ribesium" a tam se dostalo z arabstiny "ribas", coz
znamena "kysele chutnajici rostlina". (karen)
---------------------------------------------
Cely den premyslim nad tim "buserieren" a tohle me napadlo:

rozlozime-li slovo na "der Busen" a "ruehren" (vyslovuje se
ry'ren), vznikne slozenina znamenajici podle me prepis
dotycneho slova.

der Busen = damska prsa, ALE i lidska vnitrnost, to, co je
uvnitr cloveka, cili asi neco jako dustojnost v prenesenem
vyznamu

ruehren = necim pohnout, hybat

Zrejme z toho vznikla ceska napodobenina nemecke slozeniny s
gramatickou chybou "rieren" misto "ruehren". (karen)
-----------------------------------------------------------
Tohle bude tezka prace, protoze tech privandrovalcu je v cestine - ostatne
jako v kazdem jazyce - nekolik neureku. A vubec neni zaruceno, ze v jazyce,
ze ktereho je prejimano, je puvodni. Treba takova "fazole" prisla z
italskeho "fasola", kterezto slovo se na Apeninsky ostrov dostalo z
arabskeho "fasula". (milan)
--------------------------------------------------
die Tomate pochazi ze spanelstiny "tomate" a tam se dostalo
od mexickych indianu Nahuatl "tomatl"
ale v cestine je preci jen zazitejsi rajce, i kdyz se tu a
tam tomatova stava pouziva. Ale asi bych to do slovnicku
nezaradila (?). (karen)
--------------------------------------------------------
Ja jsem kdysi slysela, ze se balon^a'k rikalo plastum sitych
z platna pouziteho na balony. Bylo to po druhe svetove
valce, 
kdy byl vseho nedostatek, tak se alespon tech balonu takhle 
zuzitkovalo. Ale krk za to nedam, nicmene to ma logiku :-) (karen)
-----------------------------------------------------------
... aneb co jsem nasla v Prirucnim slovniku jazyka ceskeho 
(vydavaneho v letech tricatych az padesatych 20. stol.):

PANCHART (zastarale pankart), -a, m.
= nemanzelske dite, vulgarne vubec dite, nadavka - zvlaste oznaceni 
pohrdani nekym.
Dolozeno v literature u: Vrby, Sramka, Dyka, K. Capka ci Havlasy.

Pancharte^, -te, n. = panchart (Stasek)

PARCHANT, -a, m. 
= nemanzelske dite, vulgarne dite vubec.
vulg. peior. o dospelych lidech
- Klostermann, Vrba, Olbracht, Capek -Chod, Sramek, Polacek

Parchante^, -te, n. - zdrob. expr. k "parchant" (dite):
"Co ma takove parchante na svete?" (Salda)

Dalsi slova odvozena:
Panchartsky´ (Sladek), parchantek, parchantsky´ (tereza)
--------------------------------------------------------------------

Trdlovni Vestnik