|
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.
The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.
Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.
Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.
Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.
|
Hataa’ Baazhní’áázh Baa Hane’
(Part One)
|
Ałkidá͔á͔’ t’ahdii naayéé’ dahóló͔o͔né͔e͔dá͔á͔’ Asdzá͔á͔ Nádleehí ashiiké naakií yishchí͔. Áko Yé’ii Tsoh éí Asdzá͔á͔ Nádleehí yiltsá͔a͔go yiyiiłtsá͔ biniinaa áłahji͔’ áadi nádááh jiní. Yé’ii Tsoh doo ákwe’é naagháágóó shí͔í͔ Asdzá͔á͔ Nádleehí bi’awéé’ yishchí͔. Awéé’ naaki ashiiké éí níléí konik’eh biyaa góyaa ahoogeedgo ákóne’ nídeidees’í͔í͔’. Yé’ii Tsoh shí͔í͔ náánádzáago Asdzá͔á͔ Nádleehí doo yiltsá͔á͔góó yiyiiłtsá͔. Yé’iitsoh shí͔í͔ ání,
“Háájí awéé’?”
“Awéé’ doo nihee hóló͔o͔ da,” shí͔í͔ dabijiní. Yé’ii Tsoh shí͔í͔ oosdla͔a͔d jiní.
Ashiiké Naakií shí͔í͔ t’áadoo hodina’í noosééł jiní. T’áadoo hodina’í náníkeeh silí͔í͔’ dóó nikidii’na’ jiní.
Áádóó t’áadoo hodina’í nikidii’áázh jiní. Wónáásdóó tł’óó’góó ch’ínáhi’nilchééh jiní. Ákót’éego shí͔í͔ Yé’ii
Tsoh áłchíní nabikée’go yiyiiłtsá͔.
“Shá͔a͔’, áłchíní doo hóló͔o͔ da dadohní,” ní jiní. Yé’ii Tsoh. “Kó͔ó͔ áłchíní nabikéé’ígíí sha͔’ háájí͔?” níigo náhódíłkid jiní. “Háadi sha͔’ nídahodooł’í͔í͔’?” ní jiní.
“Ałchíní nihee ádaadin,” nádabizhdi’ní jiní. Átsé Asdzá͔á͔ shí͔í͔ ání jiní, “Ałchíní bídi͔h daniidlí͔i͔go biniinaa kót’éego áłchíní nidabikée’go ánídeil’i͔i͔h.” Átsé Asdzá͔á͔ shí͔í͔ bíla’ yineeshjoł dóó łeezh yiyi’ áłchíní nabikéé’ nahalingo áyiilaa jiní.
Yé’iitsoh háágóóshí͔í͔ áaji͔’ déez’í͔í͔’ jiní. Nít’éé’ Yé’ii Tsoh oosdla͔a͔d jiní. “Shoo ya’, t’áá la’ áníí áłchíní nabikéé’ nahalin,” níigo áaji͔’ déez’í͔í͔’ jiní.
|
Haasch’ééłti’í bicheii éí ashiiké neinitin jiní. Ashiiké dighánáhi’dínílchééh dóó ádíltł’isgo shí͔í͔ bee na’bidinítingo noosééł jiní. Tséłkéí silí͔i͔’go ayóo k’aa’ dóó ałtí͔í͔’ yee naalzheeh jiní. T’ah abínídá͔á͔’ naalzheeh yiniiyé dah dii’ash. Hiiłch’í͔i͔hgo nát’ashgo gah da dóó bi͔i͔h da ádaat’éii niiyééh dóó bimá dóó bimásání yaa yiyééh jiní.
Yé’ii Tsoh dóó anaa’í shí͔í͔ diné nideiłtseedgo baa tsístł’ah haasdee’ jiní. Áko shí͔í͔ ashiiké ání jiní, “Yé’ii Tsoh dóó anaa’í ałtso nidiiltsił, nihidine’é ałtso dei’niildéél.”
“Haash yít’éego nidoołtsił,” shí͔í͔ dabijiní. “Éí yee’ doo baa honít’i͔’ da,” dabijiní.
Áádóó shí͔í͔ bizhé’é yína’ídílkid jiní. “Háísha͔’ nihizhé’é?” níigo na’ídíłkid jiní. Asdzá͔á͔ Nádleehí shí͔í͔ éí t’óó, “Hóla!” nídí’niih jiní. Dí͔i͔’di ná’ásdlí͔i͔’go índa shí͔í͔ bił hojoolne’ jiní.
“Nihizhé’é bich’i͔’ nízaadi dóó bich’i͔’ hóyéé’,” shí͔í͔ bijiní. “Jóhonaa’éí éí nihitaa’ át’é,” bijiníigo bił hojoolne’.
“Nihizhé’é bich’i͔’ diit’ash,” níigo ashiiké yaa nitsinináá’níłdéél1 jiní. Asdzá͔á Nádleehí shí͔í͔ ba’áłchíní ch’ééh dooda yiłníigo wónáásdóó shí͔í͔ t’óó ashiiké yich’i͔’ lá͔ asłí͔í͔’. Ashiiké shí͔í͔ éí, “K’ad nihizhé’é bich’i͔’ diit’áázh,” níigo hasht’e’ ádiilyaa dóó bighan Ch’óol’í͔’ídóó dah dii’áázh jiní.
|
Hataa’ Baazhní’áázh Baa Hane’
(The Story of Visiting the Father)
|
Naayéé’ – enemy, enemies
Asdzá͔á͔ Nádleehí – Changing Woman
Ashiiké naakií – twin boys
Haasch’ééłti͔’í – Talking God
Yé’ii Tsoh – Giant
Yiltsá͔ – she is pregnant
T’áadoo hodina’í – quickly
Oosdla͔a͔d – he/she believed
Nabikéé’ – his/her/it’s tracks
Shoo ya’ – oh yeah, I see
Yé’ii Tsoh – Giant
Naalzheeh – he/she hunts
|
|
Saad Bóhoo’aah
|
Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
|
|
Naayéé’
|
Yé’ii Tsoh éí __________ át’é. (The Giant is an enemy.)
|
|
Asdzá͔á͔ Nádleehí
|
__________ éí nihimá át’é. (Changing Woman is our mother.)
|
|
Ashiiké naakií
|
__________ éí Tó Bá Jíshchíní dóó Naayéé’ Neizghání wolyé.
(The twin boys are called Born for Water and Monster Slayer.)
|
|
Yé’ii Tsoh
|
__________éí diné neiłtseed nít’éé’.
(The Giant was killing the people.)
|
|
T’áadoo hodina’í
|
Nímasii __________ yit’is. (Potatoes cook quickly.)
|
|
Oosdla͔a͔d
|
Shimá __________. (My mother believed.)
|
|
Nabikéé’
|
Atiindi łí͔í͔’ __________. (There are horse tracks at the road.)
|
|
Haasch’ééłti͔’í
|
__________ éí Ashiiké Naakií bicheii át’é.
(Talking God is the Twin Boys’ grandfather.)
|
|
Shoo ya’
|
__________, ayóo dinilwo’ lá. (I see, you are a good runner.)
|
|
Naalzheeh
|
Shiléécha͔a͔’í ayóo __________. (My dog is a good hunter.)
|
|
