Site hosted by Angelfire.com: Build your free website today!
Note:
The following story is being reproduced from the Navajo Times, printed Thursday, March 11, 2010, without permission for educational purposes to teach the Navajo (Diné) language.
 
Ti̜’ Diné Bizaad bee yádeilti’ dooleeł!
Let’s go speak Navajo!

 
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.

The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.

Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.

Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.

Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.


Hataa’ Baazhní’áázh Baa Hane’ (Part Four)

Jóhonaa’éí ałtso ashiiké haidiilaa. Jóhonaa’éí éí ashiiké dáádílkał shádí’áahjigo yá a̜a̜’ áyiilaa nít’éé’ łí̜í̜’ ałtaas’éí eel’á̜ jiní. “Díí daats’í biniiyé noo’áázh,” ní jiní Jóhonaa’éí.

“Éí doo biniiyé niit’áazh da,” bijiní.

Áádóó e’e’aahjigo dáádílkał yá a̜a̜’ áyiilaa nít’éé’ dibé ałtaas’éí adaas’á̜ jiní. “Díí daats’í há noo’áázh,” ní jiní Jóhonaa’éí.

“Éí doo há niit’áazh da,” bijiní.

Náhooko̜sjigo éí yódí ałtaas’éí hóló̜ó̜ lá jiní. “Éí t’áá ałtso doo biniiyé niit’áazh da,” bijiní.

Áko lá ha’át’íí lá biniiyé noo’áázh,” ní jiní Jóhonaa’éí.

Ha’a’aahjígo atsiniltł’ish k’aa’ dah sinil nít’éé’. “Éí biká niit’áázh,” ní jiní. “Doo daane’é át’ée da,” shí͔í͔ bidoo’niid. T’áá ákót’ée ndi dí͔i͔’di atsiniltł’ish k’aa’ yiyííkeed. Jóhonaa’éí t’óó yaa át’éego hodíína’ jiní. T’áá hojooba’ígo Jóhonaa’éí lá͔ asłí͔í͔’ jiní. “Yé’ii Tsoh dóó anaa’í éí t’áá ałtso sha’áłchíní ádaat’é,” hałní jiní.

Ałní’ní’á͔a͔go yá ałníi’jí͔ nááts’íilid yee hoł niikai jiní. “Noołch’ííł! T’áadoo dínóh’í͔’í,” hałníigo jiniilch’iil jiní. Ałníi’gi daats’í át’é atsilí jilí͔nígíí jidéé’í͔í͔’ nít’éé’ ádah jidínéizdee’ jiní. Háágóóshí͔í͔ Jóhonaa’éí hach’ah hóóshkeed jiní. Názhniilch’iil dóó yá ałníi’ji͔’ níjíkai jiní.

“Háadi lá nihighan?” hałní jiní.

“Níléidi, Ch’óól’í͔’ídé͔é͔’ neit’aash,” bijiní jiní.

“Díí atsiniltł’ish doo daane’é át’ée da,” hałní jiní. “Díí biniiyé yínóokeedígíí t’éiyá biniiyé choidooł’i͔i͔ł,” hałní jiní. Áádóó bich’i͔’ lá ajisłí͔í͔’ jiní. Dí͔i͔’di adeeshch’iłgo níléí ni’ji͔’ hoł adáá’ doolch’il jiní. T’ah nít’éé’ t’áá nízaadi ha’át’íí shí͔í͔ léi’ dah łizhin jiní. T’áá áko kodóó jiskah nít’éé’ ayóó íists’á͔á͔’ dóó t’óó łeezh hááyá jiní. Áadi ahizhneilchá͔á͔’ nít’éé’ Na’ashó͔’ii Dich’ízhii át’í͔í͔ lá jiní. Háágóóshí͔í͔ hach’ah hóóshkeed jiní.

Níléí Tsoodził bíighahdi Tó Sidoh hoolyé. Áadi Yé’ii Tsoh tó siyí͔ ts’ídá ałtso néídlí͔í͔h jiní. Ákót’éego shí͔í͔ yiniiyé tó siyínídi náánádzá nít’éé’ níléí tó yiyi’ hoołtsá jiní. Nít’éé’ ání jiní, “Doolá dó’ ha’át’íí shí͔í͔ nizhóní léi’ yiiłtsá.” Áádóó tó ts’ídá ałtso yoodlá͔á͔’ jiní. Tó biyi’di hoołtsá shí͔í͔ nízingo biniinaa tó ałtso yoodlá͔á͔’ jiní.

Áádóó níléídé͔é͔’ Jóhonaa’éí atsiniltł’ish Yé’ii Tsoh yee yiskah. Ayóó íists’á͔á͔’ jiní. Yé’ii Tsoh éí béésh sist’ógii yee hadít’é nít’éé’ ałtso ba͔a͔h nááłdááz jiní. Éí ałtso ni’hookáá’ nikiiłdááz jiní. Atsilí nilínígíí kodóó éí tsihał łigai dóó dootł’izh dóó tsihał łitso dóó tsihał łizhin Yé’ii Tsoh yee yíínííłhaal. Yé’ii Tsoh yé͔e͔ bił ch’aa hazlí͔í͔’ jiní. Áádóó ánaaí atsiniltł’ish k’aa’ Yé’ii Tsoh bijéí góne’ yee yiskah. Yé’ii Tsoh naa’íígo’. Bidił deezgo’ dóó níléí dził bich’i͔’ yinahgo Níłch’i áháłní jiní, “Bidił bich’á͔á͔h oosoh. Yé’ii Tsoh bidił dził bidiina’go éí náádidolwoł.” T’áá áko dił bich’á͔á͔h adzizoh jiní. Áádíji͔’ Yé’ii Tsoh jiisxí͔ jiní.

Tsé Nináhálééh bi’áád náhodiiłtí͔ dóó biyázhí tséłkéí góyaa adah hóółt’e’. Ni’ji͔’ nikizhnítłizhgo ach’í͔í͔’ dił biyi’go hazénázt’i͔’ nít’éé’ biníkázhníłgizhgo dił háána’. Áko Tsé Nináhálééh biyázhí hach’i͔’ dah hidíníilchá͔á͔’ nít’éé’, “Shiid,” bijiní jiní.

“Shimá díí, ‘Shiid,’ nihiłní,” ní jiní.

“T’áadoo ádóhníní! Éí t’óó bik’ehgóó ádaaní,” ní jiní bimá.

Áádóó Tsé Nináhálééh biyázhí bizhé’é bínabízhdíłkid nít’éé’ ání jiní, “Nihizhé’é éí aak’eego nináhádááh níłtsá͔ bika’ diłtí͔i͔go. K’adé͔e͔ shí͔í͔ náádááł,” hałní jiní. Tsé Nináhálééh bi’áád jiisxí͔. Hodíina’ nít’éé’ bizhé’é náát’a’ jiní. Éí ałdó’ náájiisxí͔ jiní. Tsé Nináhálééh biyázhí éí yichago siké jiní. “T’áadoo wohchaaí,” bijiníigo ałts’á͔a͔jigo dashdiił’a’ jiní. “Ła’ éí hool’áágóó diné chodanooł’í͔i͔ dooleeł,” bijiní. “Áádóó ła’ éí hool’áágóó diné hane’ bił nani’áa dooleeł,” bijiníigo t’áá áłah dashdiił’a’ jiní. Átséhígíí éí atsá silí͔í͔’ dóó akéédé͔é͔’ígíí éí né’éshjaa’ silí͔í͔’ jiní.

Bikéédóó Déélgééd baa náájít’áázh jiní. Déélgééd éí halgaigi sití͔i͔go diné yiyiiłtséehgo yich’i͔’ náhidilyeedgo bidee’ bee neiłtseed jiní. Haalá yít’éego diyiilyééł jiníigo ch’ééh biní joot’ash. Hazéists’ósii haa yílwodgo bił hojilne’ nít’é͔é͔’ ání jiní, “Éí shí͔í͔ haa náshdááh.”

Áádóó hazéists’ósii éí łeh íígeed dóó dí͔i͔’go ałk’i ałkáa’go na’azgeed jiní. Níléí Déélgééd sití͔né͔e͔ji͔’ anígeed. Ts’ídá bijéí dah ná’at’ihíji͔’ i’íígeed jiní. Áádé͔é͔’ hanáswod. T’áá áko ákóyaa ahizhnoolchá͔á͔’ dóó níléí Déélgééd baa hizhneelchá͔á͔’. Áadi t’áá ałháníji͔’ bijéí góne’ jiskah. Déélgééd yé͔e͔ náhidiitah dóó bidee’ yee átsé hoogeed yé͔e͔ haidiiłdláád8. Áádóó naaki góne’ dóó tá͔á͔’ góne’ ałtso haidiiłdláád. Dí͔í͔’ góne’ígíí éí ałníi’ji͔’ haidiiłdláád dóó na’íígo’ dóó daaztsá͔. T’ah nít’éé’ áadi hazéists’ósii Déélgééd yikáá’ haaswod léi’ yikáá’ dah na’alzhish jiní. Áaji͔’ Déélgééd náájiisxí͔ jiní.

Ákóne’ éí Tsé Adah Hódziiłtáłii baa náájít’áázh jiní. Tsé Adah Hódziiłtáłii éí bitsii’ tsé bidíníilzhee’go9 ba͔a͔h ádeit’ingo sití͔ jiní. Áko diné atiingi dajíkáahgo t’áadoo ádahojilchi͔i͔hí tsé yichxii’10 góyaa diné adah yidziiłtáalgo diné neiłtseed jiní.

Áko dikwíí shí͔í͔ naayéé’ neistseed jiní. Áko ndi naayéé’ ła’ ádaa nída’ooskango biniinaa t’áadoo nida’bi’distseed da. Dichin dóó Té’é’í͔ dóó Yaa’ dóó Diigis éí díí jí͔i͔di hóló͔. Ashiiké naaki ałtso naayéé’ neistseedgo bigandi nát’áázh dóó ba͔a͔h dahoo’a’ jiní. Naayéé’kehjí͔ bá ályaago yee bitah yá’át’ééh násdlí͔í͔’ jiní. Aláaji͔’ naagháhígíí éí Naayéé’ Neizghání wolyé dóó atsilí éí Tó Bá Jíshchíní wolyé silí͔í͔’ jiní.


Hataa’ Baazhní’áázh Baa Hane’
(The Story of Visiting the Father)

Noołch’ííł – you two close your eyes Bínabízhdíłkid – asking him/her about
Atsiniltł’ish – lightening Té’é’í͔ – poverty
Jiskah – one shoots with an arrow Dichin – hunger
Hoołtsá͔ - one sees Yaa’ – lice
Tsihał - club Naayéé’ Neizghání– Monster Slayer
Bił ch’aa hazlí͔í͔’ – dazed, dizzy Tó Bá Jíshchíní – Born for Water

Saad Bóhoo’aah

Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
Noołch’ííł __________ dóó oołhosh. (Close your eyes and sleep.)
Atsiniltł’ish __________ éí nahałtingo hóló͔.
Jiskah Bi͔i͔h k’aa’ bee __________. (He shot a deer with an arrow.)
Hoołtsá͔ Asdzá͔á͔ naalyéhé bá hooghandi __________.
(The woman saw him/her at the store.)
Tsihał Tó Bá Jíshchíní éí __________ baa yí’nil.
(Born for Water was given clubs.)
Bił ch’aa hazlí͔í͔’ Asdzá͔á͔ __________. (The woman felt dizzy.)
Bínabízhdíłkid Ashkii háajigo lá Na’nízhoozhí Asdzá͔á͔ __________.
(He/she asked the boy which way to Gallup.)
Té’é’í͔ __________ éí naayéé’ át’é. (Poverty is a monster.)
Dichin __________ éí ná’ooskango bi’ílnii’.
(Hunger begged to be spared and was released.)
Yaa’ __________ éí díísh jí͔i͔di hóló͔. (Lice exists today.)
Naayéé’ Neizghání __________ éí ánaaí nilí͔.
(Monster Slayer is the older brother.)
Tó Bá Jíshchíní __________ éí atsilí nilí͔.
(Born for Water is the younger brother.)

 
<< Part III | Home