|
Yá’át’ééh Marilyn Dempsey dashijní. Kiiyaa’áanii nishłí̜. Tó Dích’íi’nii báshíshchíín. Dibéłzhíní éí dashicheii. Hónágháahnii éí dashinálí. Kót’éego asdzá̜á̜ nishłí̜.
The Diné Bizaad page’s purpose is to provide an introduction to our indigenous language. Our language has been spoken by our people throughout time to communicate with one another, to sing, to pray, to express thoughts, and to think, plan, live, and reflect on our lives. Our great grandfather and leader, Chief Manuelito was quoted, “Shikéí, shidine’é, ałtah háási̜i̜łgóó… háadida léi’ nihizaad, nihisodizin, ádóone’é niidlínígíí dóó nihe’á’ál’í̜ nihił ch’aa wóle’ sha’áłchíní, hosídoolí̜i̜ji̜’, sidoołdee’ji̜’…” His words should not be forgotten and left by the wayside. So, it is up to each one of us to revitalize and maintain our dying language.
Indigenous languages have been utilized in wars of the United States. Our Diné language was used to win a war for this country. Just as the Code Talkers used our language as a weapon, we too must use our language as a weapon to protect our Diné Culture and values.
Diné Bizaad is one of the few indigenous languages left. We have not lost it all yet. Out of hundreds of indigenous languages pre-Columbus, there are less than 100 indigenous languages left that are spoken today.
Language is essential to the survival of a culture. Language and culture is essential to one’s self-identity, self-esteem, foundation, and success in life.
|
Hataa’ Baazhní’áázh Baa Hane’
(Part Three)
|
Ashiiké éí ts’ídá ałníní’á͔a͔go níléí Jóhonaa’éí bighandi ní’áázh jiní. Jóhonaa’éí͔ bighandi ní’áázh nít’éé’ Jóhonaa’éí be’esdzá͔á͔ sidáá lá jiní. Áadi yah ajíí’áázh nít’éé’ asdzá͔á͔ áháłní jiní, “Nihokáá’ Dine’é doo kó͔ó͔ naaghá͔a͔ da. Háádé͔é͔’ sha͔’ woh’ash?”
“Nihitaa’ baa niit’áázh,” bijiní.
Nít’éé’ asdzá͔á͔ doo bił haldin da jiní. Áádóó áháłní jiní, “I’íí’á͔a͔go índa nináhádááh. K’adé͔e͔ shí͔í͔ náádááł.” Áádóó náhodees’í͔í͔’ jiní. K’os łigai dóó k’os łitso dóó k’os dootł’izh dóó k’os diłhił hoł yizdis dóó náhodees’í͔í͔’ jiní.
Hodíina’ nít’éé’ tł’óó’dé͔é͔’ hodiists’á͔á͔’ jiní. Jóhonaa’éí nádzá. Jóhonaa’éí yah ííyá dóó nahgóó naazghal. T’áá áko ání jiní, “Ałní’ní’á͔á͔dá͔á͔’ koji͔’ i’iijí͔i͔h ni’. Háájí lá ajíí’áázh?”
“Shá͔a͔’ doo ásht’ínígóó ałnánáshdááh diní?” níigo asdzá͔á͔ łe’ niizí͔í͔’ jiní. Jóhonaa’éí éí háágóóshí͔í͔ bighan góne’ naanánoot’ááł 1 jiní. Hodíina’ nít’éé’ ha’a’aahjígo k’os diłhił aadé͔é͔’ adiyííłtsooz2 dóó náyooz’á͔ nít’éé’ ashiiké haníídee’ jiní.
“Nihokáá’ Dine’é doo kó͔ó͔ naaghá͔a͔ da,” ní jiní Jóhonaa’éí. “Háádé͔é͔’ sha͔’ woh’ash?” nááhodi’ní jiní.
“Ch’óol’í͔’í͔dé͔é͔’ neit’aash dóó Yoołgaii Asdzá͔á͔ éí nihimá,” ní jiní.
“Ha’át’íísh biniiyé noo’áázh?”
Yé’ii Tsoh dóó naayéé’ diné ałtso nidee’niiłtseed yaa hoolne’. Éí naayéé’ ałtso nidiiltsił biniiyé niit’áázh.
|
Atsiniltł’ish k’aa’ ha’a’aahjígo dah sinil éí yich’i͔’ dah diilnii’ dóó, “Níléí há niit’áázh,” jiní. Jóhonaa’éí, “Éí dooda,” hałní jiní.
Áádóó Jóhonaa’éí táchééh niidiníłjéé’ dóó táchééh hóonil jiní. Chahałheeł hadéídiníłbaal dóó tł’óó’dé͔é͔’ áháłní jiní, “Da’ honiidoiísh?” Dí͔i͔’di ákónáhodoo’niid jiní. Áko nít’éé’ táchééh góne’ jineezkéé nít’éé’ Ch’ał t’ah nít’éé’ łeeyi’dé͔é͔’ tsé nahji͔’ ayíí’á͔ jiní. “Hágo shitsóí wóshdé͔é͔’ kóne’ ooh’ash,” hałní jiní. “Nihizhé’é doo ts’íí át’ée da. Nanihi’niiłtseedgo át’í͔,” hałní jiní. Hahoogeed góne’ ajii’áázh dóó tsé hadéídiní’á͔ jiní. Hodíina’ nít’éé’ háágóóshí͔í͔ íits’a’ jiní. Éí shí͔í͔ béésh sist’ógii daniidoigo ałná háádaalwo’ jiní. Hakáa’di ts’iziil, ts’iziil yiits’a’ jiní. Doo íists’á͔á͔’góó tsé nahji͔’ ajíí’á͔. Jóhonaa’éí dáádiníbaal nahji͔’ ayííłtsooz nít’éé’ doo ajít’éhígóó jizké. “Ti͔’,” hałníigo bighangóó bikéé’ níjít’áázh.
Bighan góne’ éí nát’oh há hasht’éyiilaa. Níłch’i éí, “Tsiighá͔ jiłchí ázaołchooł,” hałníigo ákojiilaa. Jóhonaa’éí binát’oh ałtso níjíst’oh. doo ajít’éhígóó jizké. Jóhonaa’éí éí áko hoosdla͔a͔d. “T’áá aníí sha’áłchíní nohłí͔í͔ lá,” hałní jiní áadi.
Ba’áłchíní ch’iké͔é͔h naaki lá jiní. At’ééké éí łees’áán áyiilaa dóó bilah yee hazk’á͔á͔z jiní. Nít’éé’ bikéédóó áháłní jiní, “Dooládó’ shilah bits’ádinídíin da!” Ákwe’é shí͔í͔ halah bił ahaa dloh hodichí͔ hazlí͔í͔’ jiní.
|
Hataa’ Baazhní’áázh Baa Hane’
(The Story of Visiting the Father)
|
Ashiiké – boys
|
Ch’óol’í͔’í͔– Gobernador Knob
|
|
Jóhonaa’éí – sun
|
Hazk’á͔á͔z – he/she molded them
|
|
Ałní’ní’á͔a͔go – during mid-day, noon
|
Dloh hodichí͔– teasing
|
|
Doo bił haldin – upset, unhappy
|
Jizké – two sit/sitting
|
|
Náhodees’í͔í͔’ – he/she hid them
|
Ti͔’ – let’s go
|
|
Łe’ – our father
|
Hasht’éyiilaa – he/she prepared
|
Saad Bóhoo’aah
|
Fill in the blank with the missing word. Practice using Diné words every day.
|
|
Ashiiké
|
__________ éí Níłch’i bił halne’go naa’aash.
(Air told the boys what would happened next as they journeyed.)
|
|
Jóhonaa’éí
|
__________ éí ayóo bits’ádi’nídíín. (The sun gives off very strong light.)
|
|
Ałní’ní’á͔a͔go
|
__________ da’diidííł. (Let’s eat during noon.)
|
|
Doo bił haldin
|
Shich’é’é ch’ééh naashné níigo biniinaa __________.
(My daughter is upset because she wanted to play.)
|
|
Náhodees’í͔í͔’
|
Asdzá͔á͔ atah naanéego tsits’aa’ bine’di __________.
(When the woman was playing the game, she hid them behind the box.)
|
|
Łe’
|
Doo __________ jinízin da. Éí Naayéé’k’ehgo na’nitin.
(One should not be jealous is a Protection Way teaching.)
|
|
Ch’óol’í͔’í͔
|
__________ éí Nitł’iz Dziil át’é.
(Gobernador Knob is Hard Goods Mountain.)
|
|
Hazk’á͔á͔z
|
Ashiiké halah ch’iyáán yee __________.
(The sisters molded the boys with food.)
|
|
Dloh hodichí͔
|
__________ éí bee hatah yá’áhoot’éeh łeh.
(Teasing makes one feel happy.)
|
|
Jizké
|
Bikáá’ dah azdáhí bikáá’ dah __________.
(They [two] are sitting on the chair.)
|
|
Ti͔’
|
__________, hooghangóó néikah! (Let’s go home!)
|
|
Hasht’éyiilaa
|
Nihimá ch’iyáán __________.
(Our mother prepared the food.)
|
|
